KÁRNÍK, J. Převod vizualizace WinCC do MES systému COMES [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Excelentní časové plánování práce, vytvoření výborné znalostní a teoretické báze, svědomitost, zodpovědný přístup k práci – to vše nemohlo vyústit v nic jiného, než ve výbornou diplomovou práci. Velmi dobré znaky nese tato práce nejen po stránce odborně věcné, ale i formální. Celou dobu řešení práce prokazoval student výjimečnou samostatnost jak v postupech práce, tak i ve vlastním řešení. To se projevilo i na konzultacích, na které nechodil pro rozumy, ale vždy s nápady a variantami řešení Diplomant celou dobu pracoval zodpovědně, svědomitě a usilovně, což se projevilo efektivním výsledkem. Náročnost zadání i vlastní úroveň diplomové práce Jiřího Kárníka pokládám za nadprůměrné. Práce má vývojový charakter, přinesla nové prvky do programové platformy MES pro průmyslovou automatizaci. Zadání diplomant splnil v plném rozsahu. Navrhuji klasifikaci A - výborně.
Úkolem p. Kárníka bylo seznámit se systémy COMES a WinCC, nastudovat a zvolit vhodnou techniku pro vykreslování grafických objektů v COMES, vytvořit skript pro export vizualizačních obrazovek z WinCC a vytvořit vlastní aplikaci pro import obrazovek do prostředí COMES. Nakonec ověřit celou funkčnost realizovaného řešení. Náročnost zadání lze považovat jak po stránce odborné, tak časové za hodně náročné a velmi ambiciózní. Na základě předložené průvodní zprávy lze konstatovat, že autor s uvedenými výhradami zadání splnil. Průvodní zpráva má 70 stran, skládá se ze 6 kapitol. Práci lze rozdělit na tři části. Kapitoly 2 až 5 (rozsah 30 stran) lze označit za teoretickou část práce. Student nejprve velmi stručně vyjmenovává součásti systému COMES (kap. 5) a pak popisuje podobným způsobem systém WinCC (kap. 6). Zásadní je ale podkapitola 3.2, kde student popisuje zásadní problémy s možným převodem vizualizačních prvků z WinCC a do systému COMES. Naráží zde na možnost realizace reverzního inženýrství a vnitřní poznání grafických objektů a jejich parametrů, které jsou většinou interně aplikovány do knihovny prvků. Ideální je použít Animační objekt firmy Compas. Zásadní teoretické podklady k realizaci vykreslování grafických prvků lze označit kap. 5. Jsem přesvědčený, že popis vykreslování objektů pomocí VML je již zastaralý a mohl být zde uveden jako poznámka. Vlastní praktická část je obsažena v kapitole 6 (rozsah 28 stran). Postrádám zde jasně definovaný postup pro převod vizualizačních prostředků z WinCC do COMES. Předpokládal jsem, že když mám k dispozici projekt vizualizace v WinCC, tak pomocí studentovi aplikace získám XML soubory pro převod do COMES nebo ještě lépe, že aplikace přímo vizualizační prostředky zabuduje do přímo do COMES. Po důkladném studiu práce je zřejmé, že uživatel musí vytvořit skripty, které musí zahrnout do projektu WinCC, aby vygenerovaly XML popis objektů, pak studentova aplikace připraví data pro COMES a v systému COMES mohu data importovat. Musím konstatovat, že uvedená kapitola není logicky členěná, protože obsahuje teoretické části, které se prolínají s popisem vlastní realizované aplikace. V práci jsem nenašel návrhy koncepce řešení zadaného problému, což by hodně pomohlo k přehlednému popisu realizovaného řešení. Popis vlastní realizované aplikace se omezuje na popis C# tříd a jejich metod. Musím ale vyzdvihnout, že student uvedl blokové schéma chování aplikace na str. 55. Není uvedeno, jaké požadavky na operační systém aplikace vyžaduje. Ověření funkčnosti aplikace pojednává kapitola 7. Student testoval své řešení na předem připraveném projektu zadavatelem. Projekt ve WinCC převážně obsahoval Animační objekty firmy Compas. Je zřejmé, že navržené řešení je jedno z možných, ale s velmi omezenou funkčností. Práce má vhodnou grafickou úroveň. Přiložená práce celkově svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta. Navrhuji hodnotit práci Bc. Kárníka známkou "C/dobře".
eVSKP id 94247