SALAUKOU, A. Charakterizace vlastností perovskitových fotovoltaických článků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Solární články na bázi perovskitových struktur jsou moderní systémy, které se objevuji v prestižních publikacích v posledních několika málo letech. Mají poměrně slušnou účinnost, trpí však prozatím velmi rychlou degradací a tím ztrátou schopnosti přeměňovat sluneční energii na energii elektrickou. Úkolem studenta v bakalářské práci, zadané ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, proto seznámit se s problematikou solárních článků na bázi perovskitů, seznámit se s pokročilými statickými i dynamickými metodami měření vlastností solárních článků, provést měření vlastností pomocí těchto metod a měření vyhodnotit. Pro seznámení s měřicími metodami bylo využito solárního článku na bázi křemíku, jehož dostatečná stabilita umožňovala opakování experimentů a naladění celého měřicího procesu. Perovskitové vzorky, na kterých probíhala vlastní měření, byly připraveny kolegy z Fakulty chemické. S nimi je navázána dlouhodobá spolupráce i v rámci projektu Grantové agentury České republiky. Dodané solární články pak již byly pomocí známých metod (výkonové charakteristiky, impedanční spektroskopie) i méně známých metod (IMPS – Intensity Modulated Photocurrent Spectroscopy, IMVS - Intensity Modulated photoVoltage Spectroscopy) testovány na měřicím zařízení Zahner. Tyto dynamické metody umožňují získat informace o době transportu nosičů náboje a o rekombinačních časech uvnitř aktivní vrstvy. Zpracování naměřených dat a jejich vyhodnocení, které probíhalo za pomoci systému ZView, není zcela triviální a vyžaduje jisté zkušenosti. Bylo prováděno velké množství experimentů, které byly, stejně jako jejich vyhodnocování, časově dosti náročné. Zde je potřeba studenta vyzdvihnout, protože ke všem povinnostem přistupoval velmi zodpovědně a velmi aktivně. Často využíval osobních konzultací i doporučenou literaturu. O tom svědčí i rozsáhlý seznam citované literatury. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že práce velmi trpí tím, že se jedná o zahraničního studenta. Jazyková bariéra tak způsobuje velké množství špatně volených výrazů, nevhodných až zavádějících formulací a komplikovaných obratů. Pokud odhlédnu od této skutečnosti a budu hodnotit aktivitu studenta a množství práce, kterou v předkládané práci udělal, musím ji doporučit k obhajobě a hodnotit stupněm výborně.
Posudek bakalářské práce Student: Aleh Salakou Posudek vypracoval: Petr Vanýsek Autor práce dostal následující úkoly: Seznámit se s problematikou fotovoltaiky, s problematikou různých metod měření fotovoltaických článků, použít některé z vybraných metod měření fotovoltaiky a výsledky měření vyhodnotit. Tyto úkoly autor splnil. Bohužel nebylo explicitně určeno, že poznatky mají být srozumitelně zpracovány v odevzdávané bakalářské práci. Tento požadavek nebyl uveden, protože se to snad předpokládá. Nicméně, v tomto případě toto opomenutí byla chyba, protože písemná práce, jak je předložena, je k posouzení kvality provedené práce problematická. Je přirozené, že vzhledem k rodnému jazyku autora se v jeho češtině objeví stylistické chyby, což lze poněkud tolerovat. Nicméně, při konzultacích jak s vedoucím práce, tak I cíleně třeba se spolužáky, by měly tyto chyby postupně vymizet a v konečné verzi bych se jich mělo vyskytovat jen málo. V práci jsou však i prohřešky, které s jazykem nesouvisí. Již na začátku je uvedeno, že práce je též dostupná na specifické VUT stránce – ta však k nalezení není, alespoň ne v době, kdy práce byla předložena k posouzení. Podobně odkaz 22 (Sigma Aldrich https://www.sigmaaldrich.com/materials-science/materialscienceproducts.html?TablePage=106837645 ) vede k neexistující stránce. Toto jsou jen první dva odkazy na hypertext, které jsem se pokusil otevřít, protože jsem je potřeboval. Je možné, že ostatní hypertextové odkazy jsou v pořádku, ale obávám se, že takových nedostatků může být vice. V práci jsou převzaté obrázky odjinud a většinou z anglických zdrojů. Ale jelikož je práce odevzdávána v češtině, měly by být i popisy upraveny do češtiny. Předpokládám, že vzorky měřené v praktické části dodal někdo jiný. To by se ovšem mělo jednak zmínit, možná s poděkováním, ale zároveň by se mělo napsat, co to bylo za vzorky. Bez toho nemá tato práce pro neinformovaného čtenáře žádný užitek. EIS: Při měření EIS byl údajně na studovaný systém aplikován malý napěťový signál s amplitudou 441mV. Jak může být 441 mV malý signál? Zde je patrně 441 mV vložené přepětí, ke kterému byl superponován střídavý proud o male amplitudě, který zmíněný není. Je to jen chyba textu anebo tato řádka naznačuje, že autor vlastně neví, jak elektrická impedance funguje? Záhadná je také věta „Při měření IMVS byl na článku nastaven proud nakrátko, čím byla splněna podmínka generování fotonapětí. “ – jaké fotonapětí je generováno při proudu nakrátko? A co znamená ve větě “…zdroj bílého světla WLR02 LED (420-730 nm) řízený intenzitou vysokého výkonu…” intenzita vysokého výkonu? Obávám se, že velké množství informací pochází z anglických zdrojů a text byl přeložen pomocí strojového překladače bez náležitých korektur. Tak vnikly nehezké chyby kupř. v používání měkkého či tvrdého i (byli poskytnuté nové návrhy), což je snad omluvitelné, ale méně omluvitelné je to třeba ve slově "potenciolastatu" místo "potenciostatu" což muselo být vidět jednak ve strojové kontrole pravopis a jednak by to mělo vypadat podezřele snad v jakémkoliv jazyce. Ale vznikly i chyby, které znemožňují porozumění, či dokonce vypovídají o opaku, než je skutečnost. Tak se kupříkladu dovídáme, že “A jedním z nepouživatelných materiálů pro tento účel je křemík díky jeho hojnosti a stabilní účinnosti buněk.” Předpokládám, že nepouživatelný by mělo být naopak nejpouživatelnější. A buňka je zcela určitě z anglického cell, což sice buňku znamená, ale zde to má být článek. Je to ostatně podobný pár jako ruský /. Podobně “Teoretická omezující účinnost krystalické křemíkové solární buňky při nekoncentračním slunečním záření” používá opět špatně buňku-článek a laik by si opět nevěděl rady s tím, co to zde znamená slovo nekoncentrační, které existuje, ale zde nedává smysl. Nejspíš šlo spíše o nekoncentrovaný a strojní překladač to opět nezvládnul. Podobně elektron-díra bylo většinou použito správně, i když se do českého překladu také dostalo elektron-otvor. Ve větě “Za druhé, materiál pro dopravu děr Spiro-OMeTAD používaný v perovskitových solárních článcích je dostatečně drahý” mělo být slovo dostatečně spíš “příliš”. Ani si nedovedu vysvětlit, jak k chybě došlo. A místo "doprava" je opravdu vhodnější přenos. "Playground" skutečně hřiště znamená, ale v češtině se to prostě nehodí: "Perovskity proto představují vzrušující hřiště pro fyziky." "Jsou to dvojice grafů s hlášením log | Z | a :" zde ani netuším, co to slovo mělo znamenat. Možná byla myšlena odezva, ale to se také moc nehodí. Na Obr. 13, byl zvolen ilustrační příklad impedanční záležitosti, což je vhodné. Ale proč je to odezva nějaké slitiny a ne třeba perovskitu, používaném v této práci? V Tab. 1 je uváděn výkon jako záporné číslo. Je to vhodné? Grafy jsou číslovány samostatně od obrázků, což není na škodu. Pak ale v závěru chybí seznam grafů. Vhledem k tomu, že autor skutečně splnil zadání práce podle pokynů pro vypracování, doporučuji, aby tato práce byla přijata.
eVSKP id 119583