PIROCHTA, J. Efektivní řízení kotle na tuhá paliva pomocí PLC [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Diplomová práce pana Josefa Pirochty se zabývá problematikou řídících systémů a jejich využití pro řízení kotle pro tuhá paliva. Práce je přehledně členěna do jednotlivých na sebe navazujících kapitol, které obsahem odpovídají všem bodům zadání. Teoretický úvod popisuje požadavky na řízení kotlů na tuhá paliva z pohledu bezpečnosti a výkonu. Dále popisuje konkrétní typ kotle z pohledu řízení provozních parametrů. V praktické části nejdřív představuje vybraný hardware. Část měření a analýza dat je zpracována jen okrajově a doba měření byla jen jeden týden. I tak se ale podařilo analyzovat provoz kotle a jednotlivých komponentů alespoň s dostatečnou přesností. Za hlavní přínos práce považuji návrh řídícího algoritmu a programu pro PLC CP-2000. Program byl ale testován jen v simulaci, a ne v reálném provozu, co ale autor práce nemohl ovlivnit. Samotné řízení je navrženo s ohledem na bezpečnost provozu a jeho výkon s možností nastavení parametrů pro možnost optimalizace provozu. I když tuto optimalizaci nebylo možné provést na reálném kotlu v práci postrádám podrobnější návrh a doporučení pro optimalizaci nastavení provozních parametrů. Pozitivně hodnotím řešení reakcí na různé simulované provozní poruchy. V práci také postrádám porovnání navrženého algoritmu s naměřenými daty v reálném provozu, co by částečně pomohlo navržený algoritmus verifikovat. Práce splňuje všechny body zadání. Po formální a jazykové úrovni je práce na dobré úrovni. Použití literatury je menšího rozsahu ale co do obsahu odpovídá potřebám práce. Pozitivně hodnotím možné praktické uplatnění a využitelnost výsledků, které bude možné aplikovat po odladění v reálném provozu v budovách řízených systémovou elektroinstalaci Foxtrot. Student svou práci vypracovával samostatně a pravidelně svůj postup konzultoval s vedoucím práce. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B (85 bodů)
Student Bc. Josef Pirochta zpracoval téma své diplomové práce na téma řízení kotelen ba tuhá paliva. Práce obsahuje celkem 9 kapitol a přílohy, celkový rozsah je 79 stran. Z práce jako oponent mám smíšené závěry. Pokusím se je vyjádřit v odrážkách: - Vůbec nevíme, proč se má kotel řídit, kde je umístěn, co je požadováno, proč vůbec probíhá vývoj a implementace externího řízení. - 1. bod zadání zmiňuje rešerši řízení kotlů na tuhá paliva – v textu je umě vsazen na 2 stranách mezi bezpečností. - první kapitola se věnuje bezpečnosti, která je určující pro návrh SW, který bude ovládat kotel, ale při návrhu SW již jaksi není zakomponována (alespoň mám ten pocit), - V kapitole 2 student začíná tabulkou 2.1, ve které jsou uvedeny základní požadavky na paliva. Pojmy, jako například „hrubá výhřevnost GCV“ – by měly být správně definovány jako „spalné teplo.“, případně jako „vysoká výhřevnost (HCV). Nicméně výhřevnost černého uhlí bych dal do 30 MJ/kg nikoliv od 28 MJ/kg. (záměna symbolu ?) - Tabulka 2.2 je velmi svérázná, kdy označit fyzikální veličinu „tlak“ velkým P je mírně řečeno nestandardní. - Strana 32 – Pt čidla – se zmiňuje o tom, že je potřebné se dívat na délku kabelu z důvodu ovlivnění rezistance – to je pravda, ale pouze u dvouvodičového zapojení, které standardně nebývá. - Kapitola – 6 PID regulace, odladěna metodou pokus-omyl, sekce 6.4 – nerozumím, proč tam vůbec je? Vůbec celá kapitola je jako vystřižena z reklamy na PID regulaci.. Stačí PI – daleko běžnější, zvlášť, když reguluji kotel a nemám žádné opravdu rychlé změny. Nejvíc zarážející je pak fakt, že ve finále PID není vůbec použita – na straně 59 ukazuje nastavení regulátoru a derivační složka je rovna 0, což potvrzuje moje mínění. V závěru opět chvála na PID. - Strana 39 – cituji: „Na začátku byla voda v potrubí po objektu chladná, takže kotel musel mít větší výhřevnost, aby vyrovnal rozdíl teplot, a na výstupu dosáhl požadované teploty vody.“ Kotel nemá výhřevnost, kotel má výkon. A navíc, ta věta nedává smysl. - Můžeme pokračovat: „Proudové transformátory byly připojeny ke dvěma elektroměrům CFOX C-EM-0300M, které byli(y) napájeny nominálním napětím 230 V. Elektroměry, jenž byly připojeny na stejných potenciálových svorkách jako proudové transformátory, měřily velikost potenciálového fázového napětí.“ – netuším, co se vlastně měřilo a jak. - Pokud proběhlo měření na kotli, proč pak neproběhla implementace SW řízení? - Při simulaci je vidět, že je požadována teplota spalin, proč? Já bych předpokládal, že je vždy nutná teplota otopné vody a případně teplotu spalin si určí kotel na základě tahu, rosného bodu spalin apod. Nemohu posoudit funkčnost SW, protože nedisponuji SW Mosaic, ani HW Foxtrot. Proto mohu jenom věřit. Nepopírám, že student odvedl velký kus práce, ale prezentace výsledků je slabší. Po jazykové stránce není práce na špičkové úrovni. Hodnotím stupněm C za předpokladu, že student objasní moje připomínky.
eVSKP id 159571