MÜLLEROVÁ, K. Vývoj a optimalizace přípravy masti na hojení popálenin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Enev, Vojtěch

Slečna Kristýna Müllerová se ve své bakalářské práci zabývala optimalizací přípravy a studiem stability mastí obohacených o bioaktivní složku chlorofylu, který má prokazatelně pozitivní vliv na hojení popálenin, a to zejména prvního a druhého stupně. Inspirací pro přípravu masti jí byla již dnes zapomenutá receptura, která byla dle dostupných zdrojů používána v druhé polovině 20. století ve fakultní nemocnici Ostrava. Za tímto účelem byla studentkou navržena a optimalizována metoda přípravy masťového základu, která ve své podstatě skrývá dva hlavní faktory, a to poměr výchozích složek masťového základu a mechanická kritéria při jejich přípravě, jako je doba a rychlost dispergace. Díky pečlivému experimentálnímu přístupu byly studentkou vytipovány dva typy masťového základu, které byly následně použity pro další studium a jejich následnou finalizaci z hlediska jejich receptury. Na tomto místě musím konstatovat, že již při přípravě masťových základů studentka prokázala experimentální zručnost, pečlivost a především trpělivost, jelikož pro pilotní masťové základy byly zvoleny čtyři typy receptur lišících se v zastoupení jednotlivých složek. Dále, aby byla o časové a experimentální náročnosti naše představa ucelená, tak jednotlivé vzorky se také lišily ve čtyřech dobách jejich homogenizace resp. dispergace. Mimo jiné studentka musela prokázat velmi dobrou orientaci v odborné literatuře, a to zejména pro experimentální nastavení analytické centrifugy, která jak je již dobře známo v sobě skrývá mnohá úskalí, jako je rychlost centrifugace, teplota apod., a to k získání relevantních výsledků. Dále byla studentkou navržena vhodná doplňující instrumentální metoda a to reologie, která dopomohla k ucelení naší představy o připravených finálních mastí z hlediska jejich tokových vlastností, které v sobě odrážejí nejen sledovanou stabilitu, ale i další hodnotící kritéria. Pomocí infračervené spektrometrie byly studentkou kvalitativně prostudovány jak výchozí ingredience, tak i finální připravené masti. I přes časovou náročnost této BP byl studentkou studován vliv stárnutí finálních mastí na jejich hodnoty stability. Na tomto místě musím studentku Kristýnu Müllerovou pochválit, a to zejména za to, že na experimentální činnosti začala pracovat velmi usilovně, což v této nelehké době znamenalo její 100% využití možných návštěv laboratoří k experimentální činnosti, vzhledem k častým proti-pandemickým opatřením. Jinými slovy, studenta musela upřednostnit svoje studijní povinnosti nad soukromými. Díky tomu, bylo vedení této bakalářské práce pro vedoucího z hlediska pandemie nestresující. V celkovém řešení této bakalářské práce studentka prokázala experimentální zručnost a samostatnost, k práci vždy přistupovala velmi zodpovědně a pečlivě. Dále bych rád podotknul, že Kristýna Müllerová v době, kdy nemohla navštěvovat laboratoře, tak usilovně pracovala na celkovém sepisování této BP, kde je vidět, že prokázala nebývalou schopnost pracovat s odbornou literaturou, a také se nebála samostatně interpretovat získaná experimentální data a vyvozovat z nich správné a z vědeckého hlediska i někdy kritické výsledky, které ji vždy přivedly na tu správnou cestu. I v této nelehké době bylo možných konzultací studentkou využíváno v plné míře, což se projevilo tím, že při finalizaci této BP se rady vedoucího týkaly pouze formálních doporučení. Díky této bakalářské práci byly získány velmi hodnotné experimentální výsledky, na které může studentka jednoduše navázat a dále je tak plněji rozvinout v následujícím studiu a experimentální činnosti na FCH VUT v rámci naší biokoloidní skupiny. Jako vedoucí této BP mohu říci, že se již dnes těším na naší budoucí spolupráci v rámci DP a navazujícího studia. Předložená bakalářská práce dle názoru vedoucího beze zbytku splnila cíle, které byly vytyčeny v zadání, proto ji navrhuji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Kristýna Müllerová se ve své bakalářské práci zaměřila na možnosti využití chlorofylu jako aktivní komponenty při vývoji mastí na hojení popálenin. Práce je zpracována na 39 stranách textu (bez bibliografie a formálních částí práce), což z hlediska rozsahu splňuje požadavky kladené na tento typ absolventské práce. Téma práce je originální, aktuální a zajímavým způsobem kombinuje zaměření studijního programu autorky a kompetence vedoucího práce v oblasti fyzikální a koloidní chemie. Z hlediska zaměření práce bych určitě ocenil konkrétnější vysvětlení motivace, proč se studentka zaměřuje právě na chlorofyl jako aktivní látku léčivých prostředků a jakým způsobem vznikl návrh kompozice testované v experimentální části práce. V abstraktu práce je uvedeno, že cílem práce je příprava masti s přídavkem chlorofylu „podle receptury od neznámého lékaře“, což umí vzbudit zvědavost. Čtenář obdařený bohatší představivostí by pak mohl spřádat různé teorie po zjištění, že chlorofyl využívaný v této je od firmy Dr. Müller Pharma. Konkrétní motivaci práce se proto věnuje moje první otázka k obhajobě. V úvodních částech práce (kapitoly Úvod a Teoretické základy) autorka zdařilou formou uvádí čtenáře do problematiky tématu práce, konkrétně se zaměřuje především na přípravu a vlastnosti emulzí a jejich využití při vývoji léčivých prostředků, a dále na chlorofyl a jeho aplikační potenciál ve farmaceutice. Následně v kapitole Současný stav řešené problematiky představuje současné trendy v hojení především popáleninových ran. Následuje experimentální a výsledková část, která se věnuje optimalizaci přípravy masti (testování různých kompozic masťového základu resp. kompletní masti) a charakterizaci připravených vzorků metodami strukturní (FTIR), koloidní (analytická centrifuga), a mechanické (oscilační a rotační reometrie) analýzy. Text je psán srozumitelnou a čtivou formou, obsahuje jen nepatrné množství formálních nebo věcných nepřesností či nedostatků (viz níže). Z hlediska experimentální náplně studentka dle mého názoru shromáždila množství originálních experimentálních dat, které s ohledem na požadavky kladené na bakalářské práce a na dobu, kdy práce vznikala, je více než dostatečné. K prezentaci a diskusi dat se vztahují dva moje dotazy k obhajobě, jinak v této části nemám nic, co bych vytknul. Také závěry práce jsou vyvozeny srozumitelně, pouze bych v této části ocenil náznak dalšího směřování vývoje mastí na bázi optimalizované kompozice (viz dotaz 2). Celkově si dovoluji konstatovat, že předložená bakalářská práce Kristýny Müllerové dle mého názoru splňuje všechny obecné požadavky kladené na tento typ práce stejně jako konkrétní cíle definované v jejím zadání. Práci považuji za velmi kvalitní a doporučuji jí k obhajobě s hodnocením „Výborně (A)“. Konkrétní připomínky k práci: - V kapitole 3.4, studentka opakovaně píše o „rozpouštění“ jednotlivých komponent, z absence informace o rozpouštědle, koncentraci a také z kontextu vyplývá, že se spíše jedná o roztavení. Obdobně v abstraktu zaměňuje termíny „dispergace/rozptýlení“ a „promíšení“ kapalin. - Na str. 36 autorka navrhuje Ostwaldovo zrání jako možné vysvětlení zvýšení sedimentační stability emulzí v čase. Ostwaldovo zrání (nárůst větších částic disperzního podílu na úkor menších) ve skutečnosti sice zvyšuje agregátní stabilitu, ale s tím nutně snižuje stabilitu sedimentační. - Reference [24] není uvedena s kompletní bibliografií.

eVSKP id 131396