SÚKENÍKOVÁ, K. Optimalizace metod pro analýzu reziduí léčiv v různých plodinách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.
Studentka předkládá k obhajobě diplomovou práci, která se skládá z části teoretické a praktické. Je zaměřena na aktuální téma stanovení reziduí léčiv v rostlinách. Studentka provedla rozsáhlou literární rešerši, kde pro vlastní experimentální práci byla významná především část metodická spojená s extrakcí a analýzou léčiv. Laboratorní část práce prováděla studentka sama, velmi pečlivě a zodpovědně, s nutností důkladného plánování průběhu experimentů. Osvojila si metody zpracování vzorků, které byly velmi časově náročné. Připravené extrakty analyzovala pomocí LC/MS/MS, kde získala nezbytné znalosti a zkušenosti s obsluhou přístroje a také vyhodnocením dat. Spolupráce se studentkou byla výborná, postupy ve svojí práci řešila se mnou i svojí konzultantkou. Bohužel nebylo možné některé původně plánované výsledky zahrnout do závěrečné práce, protože došlo k poruše kapalinového chromatografu, který se nepodařilo včas opravit. Získané výsledky bakalářské práce jsou kvalitní, byly a budou dále využity v rámci další činnosti v této výzkumné oblasti. Celkově jsem s přístupem studentky velmi spokojena, k práci přistupovala zodpovědně a aktivně, proto ji hodnotím stupněm A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A |
Bakalářská práce studentky Kamily Súkeníkové s názvem „Optimalizace metod pro analýzu reziduí léčiv v různých plodinách“ je sepsána na 79 stranách a bylo v ní využito 127 literárních zdrojů většinou časopiseckého typu. Hlavním cílem bylo optimalizovat metodu QuEChERS pro extrakci léčiv různých indikačních skupin zrostlin, které mohou tyto látky, popř. jejich metabolity obsahovat v důsledku přestupu z kontaminovaného půdního prostředí a takto představovat určité riziko pro následné konzumenty. Rešeršní část koresponduje víceméně s řešenou problematikou; charakterizuje léčiva, jejich rozdělení a osud v ekosystému i lidském organismu, avšak vzhledem k avizované oblasti využití rostlin pro fytoremediaci tuto část v rešerši postrádám. Další část teorie se věnuje problematice extrakčních postupů se zaměřením na v práci využitou metodu QuEChERS a kapalinovou chromatografii s tandemovou hmotnostní spektrometrií. V rešeršní části bylo využito chvályhodné množství literárních zdrojů a mělo by to být přínosné, avšak některé informace týkající se popisu extrakce a kapalinové chromatografie jsou nepřesná, zda to vzniklo nepřesným překladem je otázkou. Na druhé straně je vhodným a přehledným způsobem představena extrakční metoda QuEChERS a v kap. 2.7.4. jsou věcně shrnuty příklady jejího využití pro různé analyty vrůzných matricích prostřednictvím přehledných tabulek 2.13, 2,14, 2,15 sodkazy na literární zdroje, i když by bylo vhodné pod nadpisem kapitoly alespoň jednou větou uvést problematiku sumarizovanou v tabulce. Experimentální část je věcně zpracována ať již se to týká výčtu optimalizovaných parametrů extrakčního postupu QuEChERS v Tab. 3.2 (extrakční činidla, separační soli, dSPE sorbenty) pro jednotlivé matrice (hořčice, mrkev, ředkvička) nebo přehledu parametrů vlastní analytické metody (tab. 3.3 a3.4). Rovněž kapitola Výsledky a diskuze je přehledná; „vyoptimalizované“ parametry extrakčních metod jsou sumarizovány v tabulkách a výsledky účinnosti těchto postupů pro vybraná léčiva jsou vzhledem k množství dat zpracovány prostřednictvím grafů průměrných výtěžností pro jednotlivé optimalizované parametry metody QuEChERS a jednotlivé rostlinné matrice Závěrem lze říci, že cílů práce bylo víceméně dosaženo, jedním z cílů bylo vhodné statistické zpracování a výpočet validačních parametrů metody, což v práci postrádám. Pro vybrané rostlinné matrice byla optimalizována metoda extrakčního postupu QuEChERS pro skupinu celkem 48 léčiv různých indikačních skupin. Bylo odvedeno velké množství časově náročné experimentální práce, která má potenciál dalšího rozvoje. Bohužel toto úsilí kazí celá řada „nedokonalostí“. Po formální stránce: typ a velikost písma nadpisů kapitol, popisky obrázků nemají být kurzivou. V práci je celá řada gramatických a stylistických chyb, řada překlepů, chybějících, popř. přebývajících písmenek, opakující se slova, zavádějící nadpisy kapitol př. Kap. 3. 6. „Postupy pro optimalizaci jednotlivých rostlin“. Názvy léčiv v tabulkách někde anglicky někde slovensky. Je patrné, že autorce již nezbývala energie na závěrečnou korekci textu, což ubírá na kvalitě práce. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji velmi dobře B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A |
eVSKP id 156659