GROHOĽ, S. Dynamický signální analyzátor [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
1. Informace k zadání V předložené práci student nastudoval funkci dynamického signálního analyzátoru (DSA) a realizoval jeho základní funkce pomocí komerčního převodníkové karty a programu pracujícího na běžném osobním počítači. Práce navazuje na semestrální projekt „Automatizované měření frekvenčního přenosu dvojbranu“ a v experimentální části práce student testuje navržené zařízení a metody na podobném typu úloh, jaké řešil během semestrálního projektu. Oproti projektu bylo téma práce rozšířeno o novou metodu měření frekvenčního přenosu s využitím komplexního budicího signálu a frekvenční analýzy. Práce byla náročná v nutnosti proniknutí oboru číslicového zpracování signálů, který byl pro studenta nový. Stavěl sice na existujících řešeních, která však musel nastudovat z mnoha zdrojů, protože ucelená detailní literatura na dané téma nebyla k dispozici. Student splnil všechny body zadání, nicméně v teoretické části by bylo vhodné podrobněji zpracovat matematickou podstatu metody. 2. Aktivita během řešení, konzultace, komunikace Student k problému přistupoval aktivně. Postup prací průběžně konzultoval s vedoucím práce. 3. Aktivita při dokončování Student práci dokončil v dostatečném předstihu a odevzdána byla před termínem. Kompletní práci dal vedoucímu práce k dispozici s dostatečným předstihem, aby mohly být zapracovány připomínky. 4. Práce s literaturou Student si prostudoval doporučenou literaturu a sám si získal další podklady potřebné k řešení zadaného úkolu. 5. Souhrnné hodnocení Práce je s ohledem na vymezený rozsah zpracována na velmi dobré úrovni. Navrhuji hodnocení práce výborně (A).
Předložená práce působí uceleně a konzistentně, autor provádí čtenáře od popisu možností řešení přes teorii stojící v pozadí až k praktickým experimentům. Tento přístup svědčí o pochopení zadání, úroveň práce plně odpovídá bakalářskému stupni studia i když by samozřejmě bylo možné problematiku pojmout mnohem hlouběji, jak po stránce teorie tak po stránce experimentů. Z hlediska formálního, na několika místech autor říká o čem bude psát namísto toho aby se přímo začal věnovat danému tématu (úvody kapitol 3, 4), kapitoly Úvod a 1 Současný stav problematiky obsahují několik identických vět. To ubírá práci na čtivosti a svižnosti. Z hlediska odborné úrovně postrádám v práci kapitolu zabývající se výpočtem přenosu dvojbranu pomocí výkonových spektrálních hustot (PSD) vstupních a výstupních signálů. Autor se sice zabývá PSD, matematicko – fyzikální pozadí výpočtu přenosu dvojbranu zřejmě považuje za natolik známou skutečnost, že neuvedl žádné vztahy, nemluvě o srovnání „analogového“ a „digitálního“ přístupu.
eVSKP id 74189