GREŇA, S. Elektrické stroje pro elektromobily [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student vypracoval bakalářskou práci na téma Elektrické stroje pro elektromobily. Hlavním cílem práce bylo zpracovat přehled elektrických strojů používaných v současných elektromobilech, zhodnotit jejich výhody a nevýhody a popsat předpokládaný budoucí vývoj v této oblasti. Při řešení student musel projít a zpracovat velké množství materiálu s danou tématikou, který je dostupný na internetu. Student si počínal velmi samostatně. Možnosti konzultací s vedoucím práce využil pouze několikrát v době krátce před odevzdáním. Práce splňuje všechny body zadání a lze ji doporučit k obhajobě. Navržené hodnocení: 85 bodů.
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit přehled všech typů elektrických strojů používaných v elektromobilech a též uspořádat dostupné informace o konkrétních motorech použitých v komerčních elektromobilech. Práce má tedy čistě rešeršní charakter. Stylistická a grafická úroveň je dobrá, nicméně na mnoha místech textu lze nalézt přinejmenším zarážející tvrzení. Na straně 13 se píše: „Vyššia teplota okolia ktorá sa pohybuje od -40°C do 140°C“. Jen stěží si lze představit provoz elektromobilu při okolní teplotě 140° C. Na straně 13 se dále mluví se o obecném stejnosměrném motoru a přitom se již popisují vlastnosti konkrétního motoru sériového. Na straně 14 je tvrzeno, že motor s cizím buzením má plynulý přechod z motorického do generátorického režimu, jakoby to snad byla jeho výsada, která ho odlišuje od jiných motorů. Na straně 14 se o asynchronních motorech tvrdí: „Tieto motory oproti jednosmerným motorom majú pri rovnakej veľkosti vyšší výkon.“ Toto tvrzení se zdá přinejmenším odvážné. Na straně 15 se píše o magnetech NdFeB a SmCo „Tieto magnety v porovnaní s bežne používanými feritovými magnetmi dosahujú až trojnásobnú magnetickú indukčnosť“. Místo indukčnosti chtěl patrně autor mluvit o magnetické indukci, ale i tak není tvrzení technicky správné. Do přehledu motoru je bez nějakého významnějšího oddělení kapitol ihned zařazen přehled typů vozidel. Na straně 17 se mluví o „silikon nitridovém ložisku rotoru“, bylo by však vhodné používat správný chemický název „nitrid křemíku“ Na straně 18 se píše, že kapalina chladí 3 IGBT tranzistory, jako by snad zbývající IGBT z šestitranzistorového můstku nebyly chlazeny. Na straně 36 se píše, „Stator obsahuje 48 drážok a klasické vlásenkovité vinutie“, přitom obrázek 39 ukazuje vinutí normální. Na straně 41 se nečekaně změní názvosloví a začne se požívat anglický název „hairpin winding“. Dle názoru oponenta nebyla věnována dostatečná pozornost korektuře po překladu anglického textu, což mohlo způsobit tak častý výskyt podivných tvrzení. Zadání však bylo dostatečně splněno a navrhuji práci k obhajobě.
eVSKP id 168410