POLANSKÝ, D. Elektronicky přeladitelné oscilátory [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Petržela, Jiří

Předložená bakalářská práce vypovídá o tom, že student zadání ve většinové míře splnil. Práce však mohla být doplněna o vlastní studentovy struktury odvozené z obecného popisu oscilátoru admitanční maticí. Kapitola o zpětnovazebních oscilátorech měla být zpracována podrobněji, protože přímo souvisí s řešenou problematikou. Přehled aktivních funkčních bloků mohl být doplněn typickými hodnotami jak základních, tak rovněž parazitních vlastností, získaných z katalogových listů. Značení konstant přenosů proudového konvejoru v charakteristických rovnicích by měl odpovídat označení v tabulce 1. Vypočtená a změřená závislost oscilačního kmitočtu na řídicím napětí na obrázku 13 se dost liší. Práce obsahuje značné množství chyb a nepřesností. Vzorec 3.0 je neúplný, navíc vzorce a obrázky se indexují od 1. Ekvivalence ve vzorci 4.5 je z matematického hlediska zavádějící. Za pozitivum považuji velkou aktivitu studenta v průběhu celého řešení bakalářské práce.

Posudek oponenta

Šotner, Roman

Úkolem práce bylo analyzovat několik zapojení oscilátorů s nestandardními komerčně dostupnými aktivními bloky. Zadání práce bylo splněno. V teoretické části se však místy vyskytují poněkud zavádějící a unáhlená tvrzení. Některé navržené parametry jsou sice přehledně v tabulkách, ale není jasné na jaký oscilační kmitočet je oscilátor navržen. Hodnoty parametrů aktivních bloků (gm, B) by měly být také někde zmíněny, i když se pak některé budou měnit za účelem ladění. V simulacích postrádám ověření s firemními makromodely použitých aktivních bloků. Má to vyšší vypovídací hodnotu než simulace s modely 3. úrovně (především z hlediska dynamiky a linearity), kde nemáme reálnou představu o skutečném výstupním napětí (nV, MV). U Horngova oscilátoru se zřejmě dosáhlo nejlepších výsledků v přeladění (asi 2 až 4 MHz), což považuji vzhledem k tomu, že zapojení byla testována v kontaktním poli za úspěch. Pokud jsou všechny obvody srovnávány z hlediska přeladitelnosti, musí být (v základním návrhu, kdy se ještě neuvažují změny parametrů za účelem ladění) navrženy na stejný předpokládaný oscilační kmitočet. Evidentně tomu tak není (některé obvody pracují i v pásmu desítek kHz). Vzhledem k experimentálním výsledkům většina obvodů pro neořezané či jinak zkreslené výstupní napětí a udržení víceméně neměnné výstupní úrovně vyžaduje obvod stabilizace amplitudy. Hlavní důraz byl kladen na experimentální měření vybraných struktur 2. řádu, čehož si cením. K formální stránce. Je zde několik zmatků ve vztazích, nestandardní značení popisků obrázků, používání indexů, seznam referencí. Některé obrázky a fotografie změřených průběhů mají horší kvalitu.

eVSKP id 22054