Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Viewegh, Petr

Student Pavel Klok vypracoval velmi kvalitní diplomovou práci a po celou dobu byl velmi pracovitý, systematický a samostatný. Z formálního hlediska je práce velmi dobře strukturovaná, bez výrazných chyb a práce s literaturou včetně rešeršní studie je na velmi vysoké odborné úrovni. Samotný vývoj experimentální sestavy má velmi vysoký aplikační potenciál a student během experimentálního měření a testování této sestavy musel překonat mnoho dílčích problémů, které nebylo možné dopředu předvídat. A právě proto si velmi vážím odvedené práce aspiranta, který tyto problémy z velké části překonal a vyřešil. Jediné co lze práci vytknout, je že se z časových důvodů nestihla naměřit časově rozlišitelná fotoluminiscenční mapa ve vysokém laterálním rozlišení. Diplomová práce ale prokázala, že fyzikální i technologický koncept fungují a lze tedy závěrem zhodnotit, že cíle diplomové práce byly téměř zcela splněny. Pavel Klok, dle mého názoru, díky své pracovitosti, systematičnosti a samostatnosti naplňuje již nyní předpoklady být skvělým vědcem. Závěrem lze konstatovat, že předložená diplomová práce je z odborného hlediska velmi nadprůměrná a navíc i z pedagogického hlediska je také na velmi vysoké úrovni, a proto může sloužit v budoucnu i jako inspirativní závěrečná práce. Práci proto doporučuji k obhajobě s celkovou známkou A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Ledinský, Martin

Diplomová práce pana Kloka se věnuje mapování fotoluminiscence s excitací v blízkém poli. Práce je jasně členěná, nechybí jasný, ikdyž možná trochu delší teoretický úvod (ne všechny informace zde rozebírané jsou nutnou podmínkou pro pochopení celkového kontextu práce). Popis experimentu a samotné výsledky jsou jasně zdokumentované a podrobně rozebrané. Grafická stránka práce je na velmi dobré úrovni, vizuální ukázky jsou účelné, pomáhají k pochopení textu. Práce byla psána anglicky, což na několika místech vedlo k suboptimálnímu popisu dané problematiky, nicméně celkově je práce dobře srozumitelná, logicky i věcně velmi dobře pojatá. Z hlediska metodiky byl zvolen unikátní postup excitace luminiscence v blízkém poli, což je ovšem experimentálně složité uspořádání, zejména při kombinaci s časově rozlišenou spektroskopií. Panu Klokovi se povedlo tuto nelehkou úlohu zvládnou, ukázat, že se jedná o potenciálně zajímavou cestu k získání nových poznatků, které mohou být využity ke zkoumání kvalitních polovodivých materiálů. Za velmi zajímavý přístup považuji zajména kombinaci topografického měření a mapování intenzity luminiscence s potenciálem přidat i lokální dobu zhášení luminiscence. K tématu mě napadá mnoho otázek, vybral jsem několik základních a jednu z mého pohledu zásadní pro další rozpracováváni této metody.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

1. Na straně 12 se věnujete popisu pásové struktury polovodičů a uvádíte, že přímé polovodiče jsou vhodnělší pro fotovoltaické využití. S tvrzením souhlasím, přesto se zeptám proč tomu tak je? Vždyť nejpoužívanělším fotovoltaickým materiálem je jednoznačně nepřímý křemík.
2. Po formální stránce je obrázek 2.1 nejméně povedeným, zejména proto, že jako základní jednotku používáte vlnovou délku světla. Všechny ostatní jednotky jsou úměrné energii, bylo by jistě pěknější vidět tři přímo úrněrné veličiny a jako poslední vlnovou délku, nepřímě úměrnou. Nicméně, pro fitování naměřených spekter je jednotka na x-ose zásadní. Je správné použít energii nebo vlnovou délku, případně je to jedno?
3. Mapování fotoluminiscence v blízkém poli používáte k dozažení rozlišení lepšího než umožňuje difrakční limit. Je ale lokální excitace zárukou citlivosti pouze na excitované místo. 3. Místo rekombinace elektron-děrového páru (které v tomto případě charakterizujeme) je dáno velikostí excitační stopy a difuzní délkou nosičů v daném materiálu. To je v případě halidových perovskitu i několik µm. To velmi pěkně sedí s velikostí rozlišitelných oblastí na obrázku 3.14. Jak nejlépe odhadnout možné reálné rozlišení použité metody pro daný materiál?