ŠÍSTKOVÁ, P. Vývoj přísad redukující smrštění navržených pro alkalicky aktivované materiály [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.
Bc. Pavlína Šístková vypracovala diplomovou práci na téma „Vývoj přísad redukující smrštění navržených pro alkalicky aktivované materiály“. Experimenty v rámci diplomové práce studentka velmi dobře organizovala, výsledky pečlivě zpracovávala a následně konzultovala. Celkový přístup ke studiu a řešení diplomové práce byl velmi svědomitý, proto diplomovou práci hodnotím známkou A a doporučuji ji k obhajobě před odbornou komisí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Diplomová práce Bc. Pavlíny Šístkové by se podle svého názvu a zadání měla zabývat vývojem přísad pro redukci smrštění alkalicky aktivovaných materiálů. Práce je logicky členěna do jednotlivých kapitol, které na sebe navazují, je systematická, přehledná, avšak spíše než o vývoj zmiňovaných přísad jde o porovnání vlivu různě substituované aminoskupiny aminoetanolu na studované parametry alkalicky aktivované strusky (AAS). Snad by se tedy alespoň dalo říci, že jde o první krok nějakého vývoje kýžených přísad. Do jisté míry sice tuším, proč tomu tak je, nicméně v práci samotné by k tomu nějaký komentář uveden býti měl. Na práci musím ocenit až neobvykle málo překlepů a pravopisných chyb, spíše lze nalézt řadu chyb typografických. Daleko závažnější však je, že je práce plná neobratných, zavádějících až nesprávných formulací, což jí ubírá na odborné kvalitě a v řadě případů svědčí o nepochopení popisované problematiky. V teoretické části je to nejvýraznější u složitějších témat, jako je popis mechanismů smršťování, typů smrštění atd. Čtivost práce snižuje také ne vždy podařený překlad z angličtiny (např. iontové druhy, kapalina navlhčuje póry). Z vyloženě chybných vyjádření lze uvést například: poslední větu z kapitoly 3.1.4.2 (náhrada Si4+ Al3), autogenní smrštění (…) je také nazýváno jako smrštění samovysycháním, popř. chemické smrštění (str. 13), menisky směřují k záporným hodnotám (str. 14) nebo pojmenování látkové koncentrace jako objemové (str. 22, obr. 16). V části experimentální autorka podrobně popisuje použité suroviny (pouze u strusky postrádám její fázové složení a distribuci velikosti částic) a postup přípravy a zkoušení vzorků na jejich bázi, ale i podstatu použitých metod. Ačkoli tuto část práce považuji za nejzdařilejší z celé práce, bohužel i tady lze nalézt řadu chyb a nepřesností. Zvláště na příkladu nesprávných informací o použitém písku (str. 25) a normy pro stanovení pevností (str. 29) nejen autorce, ale i ostatním studentům, doporučuji nejdříve si uváděná „fakta“ ověřit a až poté je do práce opravdu napsat. U měření smrštění (str. 29) je sice uvedeno, že přístroj měří na tři desetinná místa, ovšem není jasné, v jakých jednotkách. Použitá kalorimetrie se nazývá izotermická, nikoli izotermální (str. 29). Velmi diskutabilní je „malá hloubka“ průniku elektronového svazku do vzorku u SEM (str. 30). V páté kapitole pak autorka uvádí a diskutuje dosažené výsledky. Oceňuji zde zejména snahu o zdůvodnění získaných výsledků, která bohužel nebývá samozřejmostí, i úroveň jejich zpracování, byť bych stejné výsledky neuváděl dvakrát (ve formě tabulky i grafu), popř. bych jednu z těchto verzí umístil do příloh. Interpretace výsledků však bohužel až na výjimky (např. zdůvodňování hmotnostních změn) není příliš podařená, obsahuje řadu chyb, a dokonce si místy autorka své dílčí závěry sama vylučuje (např. u povrchového napětí a SEM-EDS). Pro diskuzi nebyla použita žádná literatura, což je asi nejvíce patrné u smrštění, kde postrádám hlavní příčinu pozorovaných trendů. V závěru pak autorka shrnuje výsledky z jednotlivých stanovení s tím, že se často opakují předcházející nedostatky. Závěr by měl být stručnější, uceleně shrnovat dosažené výsledky s důrazem na souvislosti mezi nimi, případně ještě se snahou o zobecnění. Určité výhrady bych měl také k seznamu použité literatury i zkratek. Ve stručnosti lze shrnout, že předkládaná diplomová práce splňuje veškeré požadavky na ni kladené, přináší řadu zajímavých výsledků, a proto ji jednoznačně doporučuji k obhajobě. Vzhledem k celé řadě nedostatků ji ale hodnotím stupněm C.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | C | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | C | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | C |
eVSKP id 104817