CSÖLLE, E. Využití termofilních bakterií k biodegradaci syntetických a přírodních polymerů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Obruča, Stanislav

Bakalářská práce studenta Eduarda Csolleho je zaměřena na studium biodegradace vybraných bioplastů na bázi polyesterů s využitím sbírkové termofilní bakterie Schlegelella thermodepolymerans. K realizaci experimentální části své bakalářské práce přistupoval studenta velice aktivně, zodpovědně a samostatně. Dle předem domluvených postupů a harmonogramů realizoval všechny naplánované experimentální aktivity a prokázal vysokou míru soběstačnosti. Snadno si osvojil všechny nezbytné znalosti i praktické laboratorní dovednosti. Velkou míru samostatnosti studen prokázal také při sepisování textové části své práce. Dílčí úkoly plnil v termínech dle předem domluveného harmonogramu. Vypracovaný odborný text je podle mého názoru velice povedeným výsledkem a z mé strany vyžadoval jen naprosté minimum zásahů nebo oprav. Výsledky získané v této práci jsou jednou důležitou součástí komplexního projektu GAČR věnovaného výše uvedené bakterii. Výsledky naznačují, že bakterie disponuje efektivním biodegradačním enzymatickým aparátem, který je nicméně specifický především pro polyestery na bázi PHA, u ostatních materiálů by pozorován jen minoritní podíl biologicky katalyzované degradace. Celkově předloženou bakalářskou práci hodnotím známkou A a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Sedlář, Karel

Student Eduard Csölle se ve své práci zabýval analýzou 3 kmenů termofilní bakterie Schlegelella thermodepolymerans, konkrétně jejich schopností degradovat 3 zvolené polymery, a to PHB, PLA a PBAT. V teoretické části práce postupně popisuje bioplasty, extrémofilní organismy, přičemž se zaměřuje na dále zkoumaný druh extrémofilní bakterie a nakonec popisuje i problematiku degradace polymerů. Celkově je tato část práce zpracována velmi pečlivě a díky tomu si v ní student vytyčuje cíle i očekávaná úskalí pro navazující část praktickou. Ta je potom zpracována stejně precizně. Z provedených experimentů je patrné, že student si osvojil řadu technik, od kultivace bakterií, přes měření vlastností polymerů až po elektronovou mikroskopii. Díky zdařilé diskusi bude získané původní výsledky možné využít pro další studie. Především oceňuji, jak student diskutuje kromě biotické degradace i vliv té abiotické a jak přehledně ukazuje, že polymery je možné degradovat, ale je k tomu nutné využít vhodný organismus produkující vhodný enzym, přičemž i mezi různými kmeny stejného druhu mohou být zásadní rozdíly. Co se týče samotného zpracování výsledků, je na vysoké úrovni, nicméně mi vadí, že v obrázcích 8 – 10 je použito jiné měřítko, které znesnadňuje porovnání růstu mezi různými kmeny, byť je zrovna toto jeden z původních a zajímavých výsledků práce. Jinak je ale po formální stránce práce na vysoké úrovni, je prosta překlepů a i díky příkladné práci s literaturou je velmi čtivá. Jako drobnost pak můžu vytknout pouze to, že v úvodu, tj. při prvním výskytu v textu, by rodové jméno bakterie mělo být psáno celé, předchozí výskyt v abstraktu se nepočítá. Dále by bylo vhodné znakem „T“ zdůrazňovat, který kmen je typový a v obrázcích 8-10 by mělo být explicitně zmíněno, co reprezentuje chybová úsečka, pravděpodobně směrodatnou odchylku. Toto jsou, ovšem opravdu jediné prohřešky, které jsem v práci našel, a proto ji doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnotit stupněm A/výborně.

eVSKP id 148623