VALOUCH, V. Syntéza bio-inspirovaných molekul hvězdicového tvaru pro světlem-řízený vývoj udržitelných paliv [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Krajčovič, Jozef

Bakalářská práce studenta Viktora Valoucha pojednává o atraktivní problematice bio-inspirovaných molekul hvězdicového tvaru pro aplikace v zelených technologiích pro vývoj udržitelných paliv. Student se od počátku práce na zadané problematice, která se datuje k třetímu semestru jeho studia, projevil jako vysoce motivovaný a pracovitý se silným zájmem o vědu. Aktivně přistupoval k nabývání nových poznatků, jak v teoretické, tak i praktické rovině. Pracoval zodpovědně, systematicky a cílevědomě s jasným zaměřením na splnění stanovených cílů. Rešeršní část bakalářské práce je pečlivě zpracována, přehledná a vykazuje logickou návaznost jednotlivých kapitol. Student v ní prokázal schopnost kritického myšlení i orientaci v odborné literatuře. Text je čtivý, obsahově bohatý a poskytuje solidní teoretické zázemí pro experimentální část práce. V praktické části jsou podrobně popsány jednotlivé syntetické přístupy syntézy centrální molekuly a tří flavin-inspirovaných materiálů, které by byly vhodné pro přípravu potencionální hvězdicové fotokatalytický aktivní molekuly. Ve své práci taky uplatnil moderní syntetické přístupy využívající např. Sonogashiro cross-couplingové reakce. Během práce se úspěšně seznámil s pokročilými analytickými metodami organické chemie, zejména s NMR spektroskopií, a zvládl je aplikovat při charakterizaci syntetizovaných látek. Bakalářská práce poskytuje velmi dobrou představu o využití bio-inspirovaných organických molekul pro fotokatalytické procesy, což je téma s vysokým aplikačním potenciálem. Práce je nejen vědecky hodnotná, ale rovněž představuje slibnou výchozí platformu pro další výzkum jak v navazujícím magisterském studiu, tak v širším kontextu současného vývoje alternativních a udržitelných zelených paliv. Celkově lze studenta hodnotit jako velmi schopného, s hlubokým zájmem o organickou syntézu a její interdisciplinární přesahy. Jeho samostatnost, pečlivost a snaha posouvat problematiku dál jsou nadstandardní a oceňuji jeho proaktivní přístup po celou dobu spolupráce.

Posudek oponenta

Richtár, Jan

Bakalářská práce se zabývá vysoce aktuálním tématem syntézy bio-inspirovaných molekul hvězdicového tvaru pro světlem asistovaný vývoj udržitelných paliv. Autor jednak pojednává o současném stavu řešené problematiky (umělá fotosyntéza, molekuly hvězdicového typu, syntetické metody), dále se věnuje syntéze prekurzorů hvězdicových molekul a dále syntéze isatinových flavinových derivátů a jejich alkylaci. Práce vrozsahu 57 stran (bez příloh) je psána v českém jazyce a je členěna logicky a přehledně. Autor využívá převážně odborný jazyk náležící tomuto typu textu, avšak užívá nevhodně anglicismy, když dané výrazy mají užívanější český ekvivalent (artificiální namísto umělá, Kyotský místo kjótský, semikonduktor místo polovodič, organometalické sloučeniny místo organokovových sloučenin; Clickova reakce atd.) Místy lze v textu narazit na gramatické chyby (jako shoda podmětu s přísudkem na str. 10, porfiriny = porfyriny na str. 13, standartní = standardní na str. 9, za, vzniku = za vzniku na str. 11) a drobné typografické nedostatky (chybějící mezera za interpunkčním znaménkem - tab. 7 aj.) či terminologickou nepřesnost (karboxylová místo karbonylová skupina – str. 43). Autor čerpá z 84 zdrojů převážně primární zahraniční odborné literatury, což práci řadí k vyššímu standardu v tomto stupni studia. Teoretická část práce přibližuje úvod do umělé fotosyntézy, představuje dosud nesyntetizované molekuly hvězdicového typu, diskutuje design finálních fotokatalyzátorů a syntetických metod, které jsou využity vexperimentech. Mírně rušivě však působí nejednotnost grafiky některých schémat (obr. 12 a 13). Experimentální část popisuje jednotlivé syntetické stupně přípravy flavinových fotokatalyzátorů a rovněž logicky navržené optimalizace některých kroků. Autor experimenty popisuje úplně a opakovatelně, organické látky jsou charakterizovány dle standardu oboru. V tabulce 4 chci autora upozornit na chybějící dolní indexy u vzorce kyseliny sírové. V diskuzi autor popisuje a zhodnocuje jednotlivé kroky syntézy. Uvítal bych však hlubší využití schémat, konkrétně pravidelnější uvedení kódů molekul pod schématy v napojení na text (viz obr. 45). Naopak oceňuji iniciativu při osvětlení mechanismu - kondenzace isatinu s primárními aminy (kap. 4.4.1). Autor dle mého názoru v předložené práci prokázal schopnost orientovat se, čerpat a interpretovat odborné literární zdroje v teoretické části. V experimentální části a diskuzi ukázal schopnost tyto znalosti systematicky aplikovat v organické syntéze a následné charakterizaci. Uvedené nedostatky mají minoritní charakter a měly by studentovi sloužit pro inspiraci v dalším edukačním procesu. Za kladnou považuji experimentální hodnotou práce pro obor, kde se nabízí další syntéza pokročilých derivátů s vysokým aplikačním potenciálem. Práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 164687