CIHLÁŘ, Z. Hydrogely huminových kyselin [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.
Disertační práce Ing. Zdeňka Cihláře se zabývá hydrogely huminových kyselin. Tato oblast se jeví jako velmi zajímavá z akademického i průmyslového pohledu. Postihuje současné směry výzkumu v daném oboru. Je vysoce aktuální, neboť huminové kyseliny představují hlavní součást organické půdní hmoty. Jedná se o všudypřítomné sloučeniny s komplexní chemickou a fyzikálně-chemickou strukturou. V předložené práci byly shrnuty několikeré způsoby modifikace huminových kyselin provedených za účelem úpravy jejich vlastností. V první části byl studován vliv vzdušné oxidace lignitu na velikost výtěžku a fyzikálně-chemický charakter produkovaných regenerovaných huminových kyselin. Druhý krok představoval snahu stabilizovat strukturu lignitických huminových kyselin a zlepšit zádrž vody. Bylo provedeno síťování pomocí formaldehydu a karbodiimidů, které předpokládá vznik nových kovalentních vazeb v různých částech struktury huminových kyselin. Produkce zesíťované struktury byla motivována snahou vytvořit systémy podobné hydrogelům, založených na huminových látkách s možností úpravy jejich reaktivity a retence vody. Chemické složení a fyzikálně-chemické vlastnosti připravených vzorků byly studovány různými metodami, např.: DSC, NMR, FTIR, elementární analýza, termogravimetrie, atd. Výběr zvolených metod co do množství a typu považuje oponent za adekvátní a vhodné. Práce sama je koncipována obvyklým způsobem, kdy obsahuje stručný úvod, po němž je shrnut současný stav řešené problematiky. Následuje kapitola věnovaná cílům práce a po ní experimentální část práce. Dále jsou shrnuty a diskutovány nejdůležitější výsledky a po nich pak postupně navazují závěr, odkazy na použitou literaturu, seznam zkratek a symbolů a práci uzavírají přílohy, které představují publikace autora. Text práce je napsán s vysokou odborností, poukazující na aktuální problémy a limity v daném vědním oboru. Pro nezaujatého čtenáře působí velmi kvalitně a dobře se čte (text je „tekutý, hutný a někam směřuje“). Toto jasné a srozumitelné zpracování práce dokazuje schopnosti autora a adekvátní orientaci ve studovaném oboru. Použitá literatura naznačuje, že autor se jeví jako dostatečně vyspělý při práci s literárními zdroji. Po formální stránce k práci nemám žádných zásadních připomínek. Snad jen, obrázek 7, na straně 18 by měl být připsán pouze původnímu zdroji. Všechny další zdroje již nejsou v tomto kontextu podstatné. Stejně tak, některé symboly (např. CPMG na str 26 a další) již nejsou na seznamu zkratek a symbolů. Na závěr konstatuji, že předložená disertační práce má dle mého názoru vynikající úroveň. Autor vzhledem ke kvalitě předložené práce splňuje veškerá požadovaná kritéria a osvědčil, že je dostatečně vyzrálou osobností. Práce svou kvalitou převyšuje běžný průměr obvyklý i na zahraničních pracovištích. Tyto důvody mě tedy vedou jednoznačně k závěru, že: DOPORUČUJI aby po úspěšné obhajobě disertační práce byl Ing. Zdeňku Cihlářovi přiznán titul Ph.D.
Cílem dizertační práce bylo izolovat humínové kyseliny (HK) z původního a modifikovaného jihomoravského lignitu (důl Mír, Mikulčice) a stanovit jejich fyzikálně-chemické vlastnosti. HK byly zesíťovány pomocí formaldehydu a karbodiimidů s cílem stabilizovat jejich strukturu, ovlivnit jejich reaktivitu, zvýšit retenční schopnost a vododržnost. Ke stanovení fyzikálně-chemických vlastností modifikovaných gelů byly použity metody TGA, DSC, FTIR spektroskopie a NMR relaxometrie. Zvolené téma dizertační práce považuji za vysoce aktuální a jeho praktické výsledky za důležité a potřebné vzhledem ke stále rostoucímu zájmu o aplikaci gelů v průmyslu, ale i jako půdních kondicionérů v zemědělství a při remediaci půd. Práce je rozdělena do 5 základních kapitol a má dvě přílohy (6 a 7). Celkem má celkem 56 stran. První dvě kapitoly obsahují přehled současných poznatků o složení a chemických vlastnostech huminových kyselin, jejich struktuře a možnostech její modifikace (zesíťování). Rovněž jsou zde charakterizovány metody studia s tím, že část metodického postupu je podrobně popsána až v přiložených publikacích (kapitola 7, přílohy A – D), což je trochu nepřehledné. Kapitola 3 charakterizuje cíl disertační práce, který je v souladu s vybranými analytickými postupy použitými v dizertaci. Rovněž rozsah metodických postupů odpovídá stanoveným cílům řešení. Kapitola 4 vyhodnocuje výsledky pouze obecně a odkazuje opět na publikace uvedené v příloze (viz kapitola 7, přílohy A – D). Drobné překlepy jsou např. Appendix D, kapitola 3.1.1 obr. 2, kde chybí škála u ATR-FTIR spekter. Rovněž statistické metody nejsou podrobně popsány v textu dizertace, ale jsou uvedeny v příloze (kapitola 7, A – D) a je nutné je pracně dohledávat. Kapitola 5 uvádí rozsáhlý přehled využité literatury a chtěla bych vyzvednout excelentní práci s literaturou, obsáhlý citovaný materiál a dobrou úroveň anglického jazyka. Kapitola 6 – příloha obsahuje seznam použitých zkratek a kapitola 7 zahrnuje publikace autora (přílohy A – D). Doktorand publikoval čtyři články. V impaktovaném časopise Geoderma je jedna publikace a v odborném časopise Petroleum & Coal jsou opublikovány dva články. Není uvedeno, do kterého časopisu byla přijata jeho čtvrtá publikace. Konstatuji, že drobné nedostatky v přehlednosti práce nemají zásadní vliv na výsledný efekt dizertační práce, kterou hodnotím jako výbornou. Všechny stanovené cíle byly dosaženy, vyhodnoceny a splněny. Závěry jsou výstižné, dobře zformulované a srozumitelné. Závěrem mohu konstatovat, že disertační práce Zdeňka Cihláře na téma „HYDROGELS OF HUMIC ACIDS“ po formální i obsahové stránce odpovídá stanoveným požadavkům a podmínkám. Po zodpovězení uvedených dotazů a úspěšném obhájení práce, doporučuji, aby byla autorovi udělena vědecko-akademická hodnost „philosophy doctor“ Ph.D.
eVSKP id 91009