DOLEŽAL, L. Koloběžka s BLDC pohonem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Pan Lukáš Doležal se ve své bakalářské práci věnoval návrhu hardware a algoritmu řízení pro BLDC motor, který byl použitý pro pohon koloběžky. Zadání práce bylo po časové stránce velice náročné. V první řadě bylo potřeba navrhnout celkovou přestavbu koloběžky a následně hardware regulátoru pro BLDC motor. Výběr vhodných součástek a návrh DPS, které vytvoří funkční EC regulátor, vyžaduje nemalou šikovnost a zkušenost. V druhé části nalezneme algoritmus pro komutaci BLDC motoru a software pro komunikaci s nadřízeným systémem. Student svou práci prezentoval na studentské soutěži EEICT 2016, kde se v kategorii B3 - Automatizace a silnoproudá elektronika umístil na druhém místě. Student si optimálně rozvrhl svoji práci na celou dobu řešení dané problematiky, pracoval soustavně a svědomitě. Dle vlastního uvážení se zúčastňoval pravidelných konzultací, na které přicházel vždy připravený. Vypracovaná bakalářská práce je napsána v logickém sledu a splňuje požadavky zadání. Při jejím vypracování student, dle mého názoru, prokázal výborné bakalářské schopnosti. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji výborně A -99.
Posudzovaná bakalárska práca sa zaoberá návrhom a realizáciou riadenia BLDC motoru pre kolobežku. Práca spĺňa všetky body zadania po formálnej stránke je na veľmi dobrej úrovni. Samotná teória riadenia použitého typu motora je v úvode práce patrične zhrnutá a popísaná. Teoretická časť sa tiež zaoberá výberom kolobežky vhodnej pre prestavbu, finálny výber je odôvodnený a spĺňa autorom stanovené parametre. Výber motora so zvoleným prevodom do pomala umožňuje riadenie v rozumnom rozsahu rýchlostí, K motoru bola patrične zvolená batéria. Všetky zdroje z ktorých autor vychádza sú patrične citované a uvedené v zozname použitej literatúry. Pri návrhu HW bol použitý systematický prístup, od výberu vhodných súčiastok s následným odôvodnením výberu cez výpočet strát na jednotlivých výkonových prvkoch až po prepočet tepelných tokov a výpočet chladiču, ktorý veľmi oceňujem. Návrh riadiaceho algoritmu v tomto prípade vychádza zo znalosti modelu sústavy ktorého získanie je v práci taktiež popísané ako teoreticky tak i prakticky po meraní na motore. Práca taktiež obsahuje meranie na zostavenom výkonovom module. Pre riadenie bol zvolený komunikačný protokol stanovený autorom obsahujúci základné prvku ako sú riadiace znaky a kontrola správnosti dát (RCR). Jediné trošku mätúce informácie som našiel v tabuľke 2.2 kde je reprezentácia jednotlivých dát ako integer buď to znamienkový alebo neznamienkový a podla vyjadrenia v bajtoch v ľavom stĺpci sa jeho dĺžka zjavne mení. V teórií je spomenuté že používate 32 bitové jadro. Pravdepodobne však ide len o formálnu chybu. Celkovo je spracovanie celej práce systematické a navrhujem hodnotenie 95b - A
eVSKP id 94408