SÁDECKÁ, D. Analýza směrovosti hlásek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Studentka měla vybrat reprezentativní hlásky a nejméně u dvou ženských a dvou mužských hlasů změřit detailně směrovost každé hlásky, a to alespoň ve třech dynamikách. Popsat vnější (případně odhadnout i vnitřní) mluvidla každého z mluvčích, porovnat laloky energie, které mluvidla při výslovnosti hlásky vyzařují. Získané obrazce směrovosti dát do souvislosti s místy artikulace hlásky. Studentka samostatně jak v domácím prostředí, tak bezodrazové místnosti zaznamenala hlas několika mluvčích a změřila vybrané hlásky. Směrovost změřila jak horizontálně, tak vertikálně ve dvou půlkruzích. Analyzovala spektrum: počet harmonických složek, formantové oblasti ad. Porovnala vokály „o, u“, explozíva „p, b“ a labiodentální „v, f“. Dokázala pracovat i s kepstrem. Oceňuji, že nad rámec analýzu doplnila i jinými externími vzorky a soustředila se na rozdíly mezi čistým o, u a diftogem „uo“ s přechodným jevy. Rovněž, že provedla srovnání v ústech různě položených „r“ (španělské vibrující, měkké francouzské, zadní anglické a chybné tzv. ráčkující (rotacismus). Formální stránka práce je na dobré úrovni. Doporučuji používat mezi odstavci volný řádek. Škoda slepených, např. 8.20, 8.26 nebo nečitelných 10.9, 10.10 grafů.
Elektronický dokument bakalářské práce je pečlivě zpracovaný, obsahuje text, obrázky a grafy, čímž je dostatečně vypovídající vzhledem k řešené problematice. Nechybí ani podrobný obsah a seznam použitých obrázků. Bakalářská práce je psána ve slovenštině, obsah posoudit mohu, nicméně gramatickou správnost již méně, leč i tak jsem objevil gramatické chyby, či překlepy. K formátování bych měl malou připomínku jen v tom, že kapitola “Úvod“ není zarovnána. Po několika úvodních kapitolách, které se zabývají teorií, je v dalších kapitolách představeno praktické měření v akusticky upraveném prostoru VUT Brno. Je zde popsána kalibrace měřícího systému, použité zařízení i software, nicméně chybí údaj o konkrétním použitém A/D převodníku. Rozmístění mikrofonů a další parametry měřícího systému jsou dobře popsané textově a pro reálnou představu vhodně doplněné fotografiemi a obrázky. U některých spektrogramů by mohlo být zajímavé větší rozlišení nižšího frekvenčního pásma od 0 do 1kHz, buď použitím více spektrogramů nebo částečně i logaritmickou stupnicí frekvenční osy. Přiložené zvukové nahrávky často obsahují poměrně vysokou úroveň šumu a je diskutabilní, zda pokud v této podobě byly použity pro analýzu, nedošlo k částečnému ovlivnění výsledků měření. Studentka v závěru dobře vyhodnocuje svou bakalářskou práci, nicméně mohla by uvést svůj vlastní názor a pocity, stejně tak smysl a případné praktické využití jejích poznatků.
eVSKP id 141282