GALAJDA, J. Koncový stupeň širokopásmového zesilovače 5kHz - 1,5 GHz [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Viz PDF soubor. Posudek vypracoval konzultant Ing. Ivan Koula ze společnosti Rohde & Schwarz.
Bakalářská práce Jana Galajdy je věnována problematice měření parametrů a návrhu širokopásmového vf. zesilovače pro koncový stupeň vf. generátoru. V úvodu práce student provedl stručný, leč plně postačující, teoretický rozbor problematiky, kde specifikoval základní principy návrhu vf. zesilovačů a měření jejich parametrů. Ve druhé kapitole student prezentuje řešení automatizovaného měření parametrů vf. zesilovačů s využitím knihovny VISA a vlastních skriptů pro jednotlivá měření sestavených pro prostředí Matlab. Text je doplněn i o vývojové diagramy k jednotlivým měřením včetně popisu způsobu měření příslušného parametru a skriptů. Naměřené charakteristiky původního zesilovače jsou přehledně uvedeny v příloze. Kapitola 3 pojednává o výběru hlavního aktivního prvku (tranzistoru) jako náhradu v nové variantě zesilovače pro vf. generátor. Přestože se nabízelo využití moderního tranzistoru ATF-531P8, který je však z hlediska technologického náročnější na integraci na plošný spoj (bezvývodový SMD prvek), byl právě z důvodů snadnější montáže vybrán tranzistor ATF-53189, jehož parametry jsou jen o málo horší než u ATF-531P8, avšak výsledné řešení s rezervou splňuje požadavky zadavatele. V kapitole 4 je pak proveden komplexní návrh zesilovače se zavedním záporné zpětné vazby a širokopásmovým přizpůsobením s využitím AWR Microwave Office. Po aplikaci optimalizačního procesu byly definovány všechny prvky vf. části zesilovače vedoucí nepodmíněné stabilitě zesilovače pro kmitočty až do 5 GHz. Následně byly navrženy napájecí obvody včetně teplotní stabilizace. V další fázi byl proveden návrh desky plošného spoje na substrátu RF35 včetně definice parametrů vedení a zesilovač realizován. Student zesilovač změřil, provedl drobnou upravu uspořádání součástek k dosažení vyrovnaného zisku v celém pracovním pásmu, a experimentálně nalezl optimální pracovní bod tranzistoru zesilovače. Naměřené výsledky definoval graficky v příloze, zesilovač splňuje požadavky zadavatele. Bylo by však vhodné také specifkovat základní paramery vhodnou přehledovou tabulkou včetně srovnání s požadovanými parametry a případně i parametry původního zesilovače. V osazovacím plánu (příloha B.4) nejsou zaneseny provedené úpravy. Práce je přehledná, systematicky členěna bez gramatických chych. Drobné výtky lze mít k terminologii a drobným stylistickým chybám - mezery mezi hodnotami a jednotkami, symboly veličin nejsou v textu kurzívou, v rovnicích ano. Chybí rovněž citace, tam kde by je čtenář očekával, teorii k zesilovačům určitě student nevymyslel sám. Celkově však práce působí dobrým dojmem a prokazuje schopnost samostatné tvůrčí vývojářské práce studenta nejen elektronických a vf. obvodů, ale i programování.
eVSKP id 84603