ZELNÍČKOVÁ, H. Vývoj a validace metody stanovení reziduí některých hormonálně účinných látek v biologickém materiálu metodou GC/MS [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2008.
Otázka 1. Proč byla pro stanovení steroidů v moči zvolena právě technika GC/MS? Otázka 2. Způsob vyjadření citlivosti metody hodnotou CCalfa není v analytické chemii příliš obvyklý. Vysvětlete význam hodnoty CCalfa a způsob jejího výpočtu. Celkové hodnocení: Kandidátka předkládá velmi kvalifikovanou práci bez závažných chyb.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená diplomová práce věnující se vývoji a validaci metody stanovení reziduí některých hormonálně účinných látek v biologickém materiálu metodou GC/MS je vypracována v celkovém rozsahu 86 stran, včetně přílohy obsahující 12 chromatogramů. V teoretické části autorka předkládá zpracovaný literární přehled tématiky hormonálních látek, včetně strukturních vzorců jednotlivých látek a rovněž se věnuje legislativní problematice vztahující se k danému tématu. Jediná drobná výhrada se týká citace nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 2377/90/EEC, které je citováno jako vyhláška a v seznamu použitých zdrojů není uveden odkaz v na tento klíčový dokument týkající se maximálních limitů reziduí. V úvodu teoretické části jsou uvedeny 2 tabulky, které jsou věnovány počtu zkoumaných vzorků steroidů a přehledu vyhodnocených vzorků steroidů v letech 2005 a 2006. V případě tabulky věnující se počtu zkoumaných vzorků by bylo vhodné uvést, že počty uvedené v tabulce se týkají zemí EU. Jako nedílnou součást teoretické části autorka zařadila uvedení principu chromatografických metod včetně 3 obrázků ilustrujících pomocí jednoduchých schémat instrumentální systémy plynového chromatografu, hmotnostního spektrometru a iontového zdroje. Teoretickou část lze celkově hodnotit jako přehledně zpracovanou, obsahující adekvátní informace ke studovanému tématu a jednoznačně naplňující zadání diplomové práce po stránce vytvoření teoretických východisek a literárního přehledu. Experimentální část obsahuje přehledně uvedené laboratorní a přístrojové vybavení, seznam použitých chemikálií, plynů, standardů a vnitřních standardů a především pro práci zásadní charakteristiku použité analytické metody. Rovněž je zařazena kapitola věnující se výpočetnímu zpracování dat. Také tato část diplomové práce je adekvátně zpracovaná a podává stručné a strukturálně vyvážené informace. Část práce, která je věnována výsledkům a diskuzi uvádí všechny podstatné informace k výběru vhodného derivatizačního činidla a výběru kolonky a pomocí 8 grafů názorně ukazuje spektra jednotlivých steroidních analytů. Rovněž jsou předloženy doklady o validaci metody po stránce linearity, opakovatelnosti, robustnosti, správnosti a selektivity a uvádí informace o stabilitě a uchovávání zásobních roztoků a vzorků moči a vnitrolaboratorní reprodukovatelnosti a to formou 24 grafů a 9 tabulek doprovázených texty. Tabelárně jsou zachyceny vypočtené hodnoty limitu rozhodnutí a detekční schopnosti. Je popsána konfirmace metody. Jsou uvedeny výsledky stanovení sledovaných analytů ve 40 vzorcích moči, z nichž po prvním měření 37 nevykazovalo odezvu ve formě píků indikujících výskyt sledovaných analytů. Vzorky, u nichž bylo podezření na přítomnost sledovaných analytů byly podrobeny konfirmaci měřením na čtyřech iontech pro každý analyt. Celkově lze část věnovanou výsledkům a diskusi hodnotit velmi kladně a poukázat na fakt, že zohledňuje a naplňuje hlavní cíl formulovaný v zadání diplomové práce a to vývoj a validaci metody stanovení reziduí steroidních hormonálně účinných látek ve vybraných biologických matricích. V závěru autorka diplomové práce hodnotí dosažené výsledky a především charakterizuje vyvinutou metodu, která zcela splňuje všechna legislativou předepsaná kritéria. Pro metodu je podstatné, že umožňuje jednoznačnou identifikaci analytů, které umožňuje spolehlivě určit pomocí výrazných, symetrických a dobře oddělených píků. Nespornou výhodou metody je, že ji lze použít jako screeningovou metodu, ale pro své kvality splňuje i kritéria konfirmačních metod určených pro sledování reziduí hormonálně účinných látek v biologickém materiálu dle platné legislativy EU. V závěrečném hodnocení je třeba zdůraznit pečlivost autorky věnovanou zpracování zadaného tématu. Předložená diplomová práce splňuje předepsaná kritéria a výše vyslovené minoritní připomínky jsou spíše formálního charakteru. Práci proto d o p o r u č u j i k obhajobě a navrhuji klasifikační stupeň "v ý b o r n ě (A)"
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 8359