BRŠEL, B. Řídící systém odsávání [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student se ve své bakalářské práci věnoval návrhu řízení systému odsávání pro dřevařskou dílnu. Se specifikací zadání přišel student sám. Po ne zrovna vydařené obhajobě semestrálního projektu se však intenzita práce nezvýšila a student začal být aktivní až na konci semestru. Po technické stránce trpí práce několika nedostatky. Nesouhlasí například číslování u tabulky 1, na kterou je odkazováno jako na tabulku 2.1. Anglická verze abstraktu by si zasloužila pozornější kontrolu. Literatura se vždy nedrží normy. Vývojový diagram 3.1 nedává moc smysl (i při vypnutí spotřebiče je na konci zapnutí ventilátoru). Mnohem hůře je na tom ale obsahová část bakalářské práce. Přiložená schémata ve mně budí dojem, že student vzal schéma programátoru a přidal k němu schéma zapojení komunikačního modulu (ze stránek MIA) a výsledek není tedy moc optimální. SW studenta obsahuje taktéž knihovnu ze stránek MIA, což by nebylo na závadu, kdyby ji náležitě upravil a ve vlastním programu využíval například nějakou formu potvrzování, kontroly správnosti dat apod. Pro pravděpodobně velmi zarušené prostředí dílny není proveden jediný test komunikace. Výpočet rentability je založen na tom, že bez regulace je potřeba 2x větší odsávací výkon. Pokud bychom uvažovali pouze zmiňovanou 30% úsporu energie vypínáním ventilátoru podle navrhovaných modulů, tak by již úspora tak výrazná nebyla. Při podrobnějším čtení lze dojít k přesvědčení, že student o dané problematice relativně dobře píše, ale konkrétní odvedená práce je velmi slabá.
Cílem bakalářské práce byl návrh bezdrátového řízení odsávacího systému pro odpadní materiál v dřevařském průmyslu a to včetně realizace, reálného ověření a řešení monitorování činnosti. Předložená práce však zdaleka nenaplňuje cíle práce s ohledem na vlastní technické řešení problému. Základnímu zobecněnému popisu odsávacích systémů je věnována kapitola 2, která shrnuje obecně požadavky na jednotlivé části systému. Stěžejní kapitolou práce je třetí kapitola, ve které se student snaží o řešení řídicího systému s bezdrátovou komunikací. Bohužel je dosti strohá a nesystematická, věnuje se do značné nepodstatným záležitostem, jako je např. programování mikrokontroléru. Naopak chybí specifikace komunikačního protokolu, způsob zabezpečení přenosu paketových zpráv v komunikační bezdrátové síti (několik TX, jeden RX), který obvzláště v zarušeném rádiovém prostředí silovými stroji je stěžejním. Dále chybí komplexní rozbor hardwarového i softwarového řešení řídicího systému. Student sice navrhl a realizoval jakési zapojení univerzální jednotky, která má sloužit jak pro ovládání elektropneumatikých pneumatických klapek pro jednotlivé stroje - režim "vysílač" a také jako jednotka ovladádající společný ventilátor v odsávacím systému - režim "přijímač". Toto zapojení kromě jednoduchých bezdrátových komunikačních modulů v ISM pásmu a řídicího mikrokontroléru obsahuje USB rozhraní bez jakéhokoli dalšího využití. USB rozhraní mělo zřejmě sloužit pro komunikaci s centrálním počítačem ve funkci monitoringu, který měl být v souladu se zadáním rovněž řešen, v práci však není žádná zmínka. Součástí práce je i návrh firmware pro oba režimy, již při prvním pohledu je však zřejmé, že systém nebyl dosud odladěn ani z hlediska řídicích firmware mikrokontrolérů a nemohl být uveden do provozu. Vlastní textová část práce obsahuje řadu technických nepřesností a několik překlepů, technický přínos je mizivý. Student uvádí, že by chtěl na tomto tématu pokračovat i v rámci diplomové práce. Podle mého názoru, již v rámci bakalářské práce měl být systém zkompletován, odladěn a otestován v reálném nasazení. Práci z výše uvedených důvodů nedoporučuji k obhajobě.
eVSKP id 65757