Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Mravec, Filip

Studentka Katarína Kacvinská zpracovala zadání na téma, které náleží k okruhu prací ohledně fázově separovaných hydrogelů. V rámci této práce byly fázově separované hydrogely připravovány z biopolymeru hyaluronanu a mikroemulzí. V rámci této práce byly nalezeny důležité skutečnosti, které budou dále rozvíjeny do aplikovatelné a publikační formy. S prací jsem spokojen a navrhuji hodnocení stupněm výborně/A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Využívání konzultací při řešení práce	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Katarína Kacvinská se v předložené bakalářské práci věnuje přípravě a charakterizaci fázově separovaných hydrogelů z mikroemulzí. Motivací práce je vývoj inovativních materiálů, spojující obecné výhody hydrogelové struktury s podpořenou schopností solubilizace nepolárních látek. Potenciál využití těchto materiálů směřuje především do oblasti vývoje nosičů se schopností řízeného uvolňování aktivních látek. Téma práce je zajímavé, aktuální a dobře zapadá do studijního oboru předkladatelky. Teoretická a rešeršní část práce je jak po stránce obsahové, tak i formální, velmi dobře zpracovaná. Poskytuje přehledně členěný, čtivý a obsahově bohatý exkurz do dané problematiky. Studentka v ní prokázala schopnost pracovat s kvalitními literárními zdroji (celkově 45). Z hlediska formálního si dovolím vytknout snad jen nevhodné použití cizojazyčného textu v obrázcích (viz Obr. 2, 4 a 6) a nesoulad v zarovnání některých odstavců textu (např. str. 8, str. 20). V experimentální části práce se studentka zaměřila na optimalizaci přípravy hydrogelových materiálů především z hlediska vlivu typu a přídavku olejové fáze (olivový vs. slunečnicový olej) a molekulové hmotnosti použitého hyaluronanu. Pro charakterizaci získaných materiálů studentka zvolila základní reologické testy a pokročilé techniky fluorescenční mikroskopie. Dovolím si tvrdit, že z hlediska experimentální náplně předložená práce převyšuje nároky běžně kladené na bakalářské práce. Realizací těchto experimentů byla získána celá řada zajímavých výsledků, k jejichž diskusi studentka přistoupila logicky a prokázala dobrou orientaci v teoretických základech použitých technik. Závěrem lze konstatovat, že předložená bakalářská nejen, že splnila cíle definované v jejím zadání, ale představuje velmi cenný přínos k materiálovému výzkumu na FCH VUT. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Výborně (A)“.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

Na straně 22 (první odstavec) je poněkud neobratně definován tzv. "cross-over point". Může studentka v rámci obhajoby lépe vysvětlit, jak je tento bod v reologických datech reprezentován a jekou informaci nám v kontextu studovaných materiálů poskytuje?
Na obr. 13 je jasně patrné výrazné snížení viskozity hydrogelů způsobené přídavkem olejové fáze v oblasti nízkých smykových rychlostí. Má studentka pro tento efekt, kterému se v textu práce podrobněji nevěnuje, nějaké vysvětlení?
Může studentka objasnit termín "nekonečná viskozita", který používá na str. 30?
Na str. 30 studentka uvádí, že "vzniknuté množstvo gélu bolo ve všetkých vzorkách rovnaké...". Jakou metodou bylo vzniklé množství stanoveno?
Jakým způsobem byla stanovena molekulová hmotnost použitého hyaluronanu?
Materiály, získané fázovou separací z roztoku hyaluronanu o molekulové hmotnosti 421 kDa s přídavkem olejové fáze vykazují prakticky v celém rozsahu měřených frekvencí vyšší hodnoty viskózních modulů v porovnání s moduly elastickými (viz Obr. 16). Je opodstatněné považovat tyto materiály za hydrogely?