PROCHÁZKOVÁ, B. Založení malého podniku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2024.
Práce byla kontrolována na shody, které vykazují 17 %. Jedná se víceméně o shody terminologického charakteru. Práce je originální, nejedná se o plagiát. Jedná se o velmi dobrou diplomovou práci s určitým potenciálem na uplatnění výsledků řešení v praxi při zakládání nového malého podniku. Práci doporučuji pro obhajobu před státní komisí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | A | Práce má taxativně stanovený cíl práce a tím je vypracování podnikatelského plánu na založení malého podniku, který bude vyrábět voňavá mýdla. Po prostudování práce se dá konstatovat, že cíl práce byl splněn. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | A | Zvolený postup řešení práce je správný. Byl zvolen podnikatelský plán, jako nástroj na založení malého podniku. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | Diplomantka prokázala schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich patřičné závěry. Pro dosažení větší přesnosti řešení mohly být některé nástroje strategické analýzy kvantifikovány. | |
| Praktická využitelnost výsledků | B | Výsledky řešení práce jsou uplatnitelné v praxi při zakládání nového podniku. Pro reálnou praxi, či při žádosti o úvěr by bylo třeba zpracovat podrobnější projekt. | |
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | Práce má logickou strukturu. Jednotlivé části na sebe navazují. Jako celek má práce kompaktní charakter. Použitá odborná terminologie je správná. Jazykově je práce v pořádku, překlepů je minimum. | |
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | C | Práce obsahuje seznam literárních zdrojů. S těmito zdroji autorka v textu pracovala a náležitě je citovala. V seznamu literárních zdrojů mohlo být použito více anglických zdrojů včetně vědeckých článků. |
Práce je s ohledem na výše zmiňované nedostatky zpracovaná na úrovni velmi dobře (B) až dobře (C), přesto se přikláním k lepší známce. Otázka 1: V jaké části analýz lze získat informace pro podporu hodnoty pro zákazníka v podobě skvělé zákaznické zkušenosti a tvorbu komunity a kde jsou v rámci návrhů řešení tyto hodnoty rozpracovány pro účely podníkání? Otázka 2: Jak je myšlena "servitizace produktu" ve formě „subscription“ v kapitole 3.6? To samé v kapitole 4.3.1.2 (str. 87). Otázka 3: Proč jste zařadila faktor "politická stabilita země" do klíčových faktorů externí analýzy obecného okolí a jaký to má přímý vliv nebo dopad na Vaše podnikání? Otázka 4: Jak je těžké pro konkurenci na trhu napodobit "uměleckost" s větší gramáží? Otázka 5: Zvažovala jste personalizaci produktu pro zákazníky, který chcete nabízet? Existuje dané řešení na českém trhu?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | Práce je s ohledem na hlavní cíl a stanovené dílčí cíle zpracovaná na relativně velmi dobré úrovni. Výsledky analýz a průzkumu podporují podnikatelskou myšlenku v oblasti plánu vstupu na trh s výrobou a prodejem ručně vyráběného mýdla přes e-shop, byť by hloubka provedení některých analýz mohla být na vyšší úrovni pro efektivnější podporou návrhů řešení jak zvolené strategie, tak obchodního modelu a částí plánu. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | B | Autorka v práci řeší, dle úvodu, validaci životaschopnosti a ziskovosti nové podnikatelské činnosti (ačkoliv problém není v části kapitoly 1.1, vhodně popsán). Využívá jak standardní analytické metody typu analýz interních zdrojů a schopností (auto-evaluace), tak i Porterův model, SLEPT pro posouzení externího kontextu, tak i primární průzkum zaměřen na cenovou citlivost u potencionálních zákazníků formou dotazníkového šetření. Z textu není zcela jasné, proč si autorka vybírá kvantifikovanou podobu SWOT matice (IFE, EFE, IE?) a jaký je uplatněn postup při výběru alternativy a její napojení na formulaci strategie pro začínající podnik. Z teorie není jasné, jakou metodu pro analýzu a zhodnocení rizik si autorka vybírá pro následné návrhy řešení. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | Z hlediska schopnosti interpretovat dosažené výsledky z analýz a vyvozovat z nich závěry je na relativně velmi dobré úrovni. Dle mého názoru, pokud proces výroby mýdla nedisponuje nefér konkurenční výhodou nebo nepřináší formu inovace na trh, je naprosto zbytečné daný postup teoreticky popisovat v rámci analytické části (kapitola 3.1 měla být když-tak součástí příloh). Naopak, není jasné co "uměleckostí" či "designovým mýdlem" autorka myslí (str. 46, řemeslné= designové?). Kapitola 3.2 a všechny jeji podkapitoly nemají obsahovou hodnotu pro analytickou část práce, zejména v důsledku teoretického popisu základních pojmů a členění, které v obsahu dominují. Velice chválím za provedení primárního průzkumu zájmu o daný produkt. Jenom škoda, že autorka nevyužila potenciál pro validaci obchodního modelu v jeho klíčových částech, než jenom ceny (například hodnoty pro zákazníka v podobě ručního zpracování ekologickým nebo udržitelným způsobem). Hypotéza má být jasné tvrzení, takže výrazy typu "alespoň" nemá v předpokladu, co dělat. Vágně působí strategie distribuce dotazníku, kde autorka nemá jasnou představu o personě zákazníka formou "různé věkové skupiny", "různí lidé" (proč FB, Reddit, Linkedin?). Bylo možná vhodnější začlenit v rámci analýzy před primární průzkum standardnější analýzu trhu, která by lépe zobrazovala spektrum či profil potencionálního zákazníka. Daný fakt může způsobit pro začínajícího podnikatele s malým kapitálem neefektivní zacílení propagace a komunikace se zákazníky. Až v prokazování vzorku dochází k uchopení popisu zákazníka dle pohlaví a věku se snahou snížit pravděpodobnost na 90%, což je zbytečné. Výtku mám také k interpretaci výsledků průzkumu typu " 73 % respondentů odpovědělo nějakým způsobem pozitivně". V rámci SLEPT analýzy dochází k výběru a popisu faktorů (zejména v rámci sociálně-kulturní oblasti), které jsou příliš obecné se zacílením na veškeré obyvatelstvo (mimo bližší fokus na zákazníka tj. ženy mezi 20-54 let - velikost, struktura, rozložení, příjem apod.) s pojetím vzdělání jako kritéria vyššího příjmu, místo životního stylu či kulturních aspektů, které jsou relevantní pro chování zákazníků v rámci hygieny či péči o kůži v tuzemsku. V ekonomických faktorech by popři inflaci bylo vhodné zařadit i vývoj cen vstupů pro výrobu, protože nejenom pro malovýrobu se jedná o kritický faktor a následnou kalkulaci ceny s obchodní marží. Velmi dobře je pak zpracovaná kapitola 3.2.1 byť by jsem aspekt geografie vůbec s ohledem na zamýšlenou business strategii (e-commerce) nezvažovala a naopak se zaměřila na parametry tohoto modelu u konkurence. V rámci auto-evaluace možných zdrojů a schopností vložených do podnikání, autorka nezvažuje vytížení v podobě vlastní kapacity (dle předešlých zkušeností a praxe) pro potřeby výroby a prodejů přes e-commerce. Výtku mám ke zpracování kvantitativní SWOT matice v podobě výběru kvadrantu S-O, kterou autorka vůbec z hlediska formy vstupu na trh nepopisuje. | |
| Praktická využitelnost výsledků | C | Práce je v praxi reálně použitelná v jednotlivých oblastech řešení. Problém však nastává u propojení vybraného kvadrantu S-O, jako více agresivní a prorůstové strategii vstupu na trh pro praktické účely s cílem získání a udržení konkurenční výhody (diferenciace) vůči existující konkurenci na trhu. Exekutivní souhrn neodpovídá svým obsahem účelu tj. zejména prokázat (existenci a růst) poptávky a dosahované potencionální tržby a jak toho bude ve stručnosti dosaženo. Jestliže se přijme přemisa, že plán je určený zejména pro potřeby začínajícího podnikatele (ne investora), tak vymezené (strategické) cíle nejsou pojaty tak, aby figurovali jako kontrolní body pro evaluaci ze strany podnikatele, že jde správnou cestou a vizi naplní. Autorka se snaží o excelenci v každé oblasti doručení unikátní hodnoty pro zákazníka od dopravců, rychle vyřízené objednávky, přes design až po umělecké dílo. Navíc je to vše ještě umocněno dalšími oblastmi jako skvělý zákaznický zážitek a tvorba komunity. Přílišný záběr a komplexnost hodnoty se však v samotných návrzích neodráží, zejména obchodního modelu. Navíc v rámci návrhů vůbec není pracováno s rozdíly chování zákaznic v rozpětí 18 až 54 let a to jak z pohledu komunikace, "zážitku", tak i cenové politiky u produktů (str. 87, různý design mýdel podle jednotlivých řad). Kapitola 4.4 Externí prostředí, je zařazena do struktury návrhů asi omylem. Naopak chválím snahu o návrh designů mýdel, prototypů (str. 91 - 96). Velmi detailně pak působí vzhled nabídky e-shopu nebo na soc. sítích a PPC reklam (bylo ale vhodnější se zaměřit na strategii a obchodní model než se do podrobna vyhrávat s operativou). Není jasné (z analýzy trhu či vlastní praxe v předešlých částech), proč autorka stanovila min. objem prodejů na 300 mýdel ročně až max. 600 mýdel ročně. Návrhy jsou z hlediska zdrojů podhodnoceny a to jak v oblasti výroby (limitované řady), tak marketingu (PPC kampaň apod.). Naopak velmi dobře je uchopena problematika kalkulací nákladů na produkt a požadovaná marže. Z hlediska dlouhodobého plánování cash-flow, to vypadá spíše na neziskovou organizaci s vyrovnaným rozpočtem. S implementací a harmonogramem si však autorka vyhrála. | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | Práce obsahuje teoretickou, analytickou a návrhovou část a splňuje formální náležitosti dané směrnicí. Studentka v práci používá adekvátní terminologii a odborná jazyková úroveň odpovídá zvolené problematice. Výtku mám k formátování textu (již v obsahu samotné práce nebo dělení kapitoly 2.2.2.2 od předešlé části, str. 20 - procházení tabulky přes dvě strany, str. 85, apod.) nebo uvádění odstavce či jedné věty do samostatné podkapitoly (např. v teorii metoda SLEPT nebo podnikatelský model). V práci se také najdou gramatické chyby (např. str. 60, "...že v české republice je nízká nezaměstnanost...", "Zásoby materiálu se nebudou příliš řízeny", apod.) pravděpodobně v důsledku nepozornosti. V rámci obsahu textu (zejména v analytické části práce) bych uvítala odkazy na příslušné čísla tabulek, grafů apod., které jsou součásti výkladu, který jim předchází (ne až po nich). Z čistě subjektivního pohledu, mohli být analýzy a průzkum po obsahové a vypovídací stránce vhodněji řazeny v rámci struktury tak, aby na sebe navazovali a prolínali se. | |
| Práce s informačními zdroji | B | V práci je s citacemi v rámci teoretické části práce pracováno na výborné úrovni s ohledem na knižní literaturu. Jenom malou výtku mám k chybějícím řádným přímým citacím u zákonu (např. str. 15, kapitola 2.1.2).V dalších částech, kdy pravděpodobně z nepozornosti, je absentován rok citace u vlastního primárního průzkumu, tak i u návrhů řešení (např. Tab. 17, 18, atd). |
eVSKP id 155163