VIATER, D. Řízení a vizualizace virtuální výrobní linky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Cílem práce bylo vytvoření řízení a vizualizace virtuální výrobní linky Práce navazovala na semestrální práci. Ve své práci student se inspiroval připravenou scénou v Factory I/O přemístění a zakládání palet s materiálem do vertikálního skladu, kterou zásadně rozšířil. Pro řízení vytvořil odpovídající software pro PLC a realizoval vhodné HMI pro ovládání a dohled nad výrobní linkou. Rozsah diplomové práce (50 stran od úvodu po závěr) odpovídá požadavkům kladeným na diplomovou práci. Práce je psána v logickém sledu a student využil při zpracování práce 17 literárních zdrojů, na které se průběžně odvolává. Při kontrole v systému Theses nebyla zjištěna zásadní shoda s jinými porovnávanými dokumenty. Diplomant pracoval na své práci samostatně. V průběhu semestru překládal dílčí výsledky. Domnívám se, že byly splněny požadavky na diplomovou práci, a doporučuji práci k obhajobě.
Diplomová práce pana Viatera se zabývá návrhem a realizací virtuální výrobní linky v prostředí Factory I/O a následně pak implementací PLC řízení a vizualizace pro tuto úlohu. Práce je poměrně logicky členěna do 5 hlavních kapitol, které plně korespondují s jednotlivými body zadání. Práce je rovněž sepsána poměrně srozumitelnou formou, obsahuje však několik překlepů či ne příliš technických výrazů. První kapitola seznamující s prostředím Factory I/O a část 4. kapitoly pojednávající o standardu ANSI/ISA-101.01-2015 jsou převzaté, zbytek práce lze považovat za vlastní dílo diplomanta. Zejména k převzatým částem mám však výhrady. První kapitola je psána převážně formou manuálu k prostředí Factory I/O, který je však prakticky pouze doslovným překladem anglického manuálu k danému prostředí. Vzhledem k tomu, že tento „překlad“ tvoří téměř čtvrtinu rozsahu celé práce, jejíž celkový rozsah 50 stran je navíc na spodní hranici doporučení, nepovažuji takový přístup za vhodný. Další problém zde pak vidím v tom, že ačkoli jsou jednotlivé odstavce či podkapitoly v této části řádně ocitovány, tyto citace jediného webu jsou pak v seznamu literatury rozepsány do 15 samostatných zdrojů a zbytek obsahuje už jen dva zdroje popisující normu ANSI/ISA-101.01-2015. I v této části, zabývající se „výtahem z normy“ pro tvorbu vizualizace, je pak stejný problém. Praktickou část práce pak hodnotím jako poměrně zdařilou. Student navrhl demonstrační úlohu jako skladový zakladač s několika paletizéry, dopravníky apod., což popisuje ve druhé kapitole. Krátce se pak v podkapitole 2.3 zabývá i otázkou funkční bezpečnosti. K této části mám připomínku ke kvalitě obr. 2.6, navíc mi zde přijdou poměrně zbytečné tabulky 2.1 a 2.2, neboť neobsahují srozumitelnější názvy proměnných, resp. aliasů a bylo by vhodné je vložit spíše do přílohy. Takto to, zejména vzhledem k výše uvedeným připomínkám, působí jako umělé natahování textu. Třetí kapitola popisuje návrh a tvorbu řídicího softwaru pro PLC. Všechny funkční části jsou poměrně přehledně popsány stavovými diagramy, případně krátkými ukázkami kódu v jazycích LAD či ST. Narazil jsem zde jen na nesprávný titulek obr. 3.7. Čtvrtá kapitola pak na základě nastudování normy pro tvorbu vizualizace popisuje návrh a vlastní implementaci vizualizace pro daný HMI panel. Je zde vhodně prezentována jak struktura, tak i podoba jednotlivých obrazovek. Až na výtky uvedené výše, je tato část poměrně dobře zpracována. V poslední části pak student prezentuje ověření funkčnosti pomocí ukázky z komunikace a ukázku výsledné virtuální linky pomocí obr. 5.1 a 5.2, které mají titulek „Pripojený hardvér“, což příliš nevystihuje jejich obsah. Po odborné stránce je tudíž práce na poměrně solidní úrovni. Student se musel seznámit s různými vývojovými prostředími, navrhnout a implementovat funkční části a následně tyto části dokázat propojit v jeden funkční celek. Celkový výsledek však negativně ovlivňuje zejména způsob práce s literaturou a problém s rozsahem textové části. Práci tak doporučuji k obhajobě, avšak vzhledem k výše uvedeným nedostatkům navrhuji hodnocení 72 b/C.
eVSKP id 151393