HORÁK, M. Modelování PLC komunikace s využitím Network Simulator-3 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Zadání považuji za splněné. Student pravidelně konzultoval a na práci pracoval systematicky. Mírnou výtku mám k slabé diskuzi výsledků simulací a obecně k nesjednocené terminologii a názvosloví (např. u primárních parametrů vedení). Proto hodnotím B/ 85.
Práce diplomanta Bc. Martina Horáka se zabývá problematikou přenosu dat po silovém vedení. Diplomant měl podle zadání za úkol rozšířit modely pro simulaci PLC komunikace v prostředí NS-3, provést simulaci přenosových funkcí silových vedení pro různé topologie a také zhodnotit vliv jednotlivých typů rušení na datovou komunikaci po tomto typu vedení. Práce je logicky rozčleněna do 6 kapitol. V teoretické části, kterou tvoří úvodní dvě kapitoly, diplomant charakterizuje PLC systémy a také popisuje parametry přenosových vedení, které jsou nutné pro vytvoření vlastních simulačních modelů. Především část zabývající se charakteristikou parametrů silových vedení obsahuje řadu nepřesností a nelogičností. Primární parametry vedení nejsou vztaženy k délce, definiční vztahy 2.1 až 2.4 jsou nepřesně převzaty (např. vztah 2.1 - proč je použita měrná vodivost materiálu a ne měrný odpor, 2.3 záměna permitivity a permeability), navíc v další části práce diplomant s těmito vztahy nepracuje a pro vytvoření modelů používá definiční vztahy jiné. U vzorců nejsou uvedeny jednotky fyzikálních veličin a schází objasnění vlivu primárních parametrů vedení na přenosovou funkci. V práci není dodržena jednotnost značení veličin, např. měrný svod vedení je nazýván nejprve svod a posléze konduktance vedení a vyskytují se i další nelogičnosti jako např. str. 16 - R/m, L/m atd. Kapitoly 4. až 6. lze považovat za vlastní přínos práce, diplomant zde popisuje postup rozšíření PLC simulátoru v NS-3, způsob implementace dvou typů silových vedení a definuje několik typů topologií, se kterými provádí vlastní simulační experimenty. Určitý nedostatek vidím v tom, že se diplomant zaměřil pouze na modelování přenosových funkcí bez ukázání jejich vlivu na jednotlivé přenosové technologie včetně použitých modulací. Chybou je také nedostatečné zohlednění kmitočtových závislostí primárních parametrů. Především pro širokopásmové PLC systémy s šířkou pásma do 30MHz jsou primární parametry kmitočtově silně závislé a výrazně ovlivňují vlastní přenos. Diplomant pro modelování podzemního kabelového vedení, vztahy 4.1 až 4.4, uvažuje kmitočtovou závislost pouze u měrného svodu a pro model venkovního vedení 4.7 až 4.11 modeluje vedle měrného svodu jen do určité míry kmitočtovou závislost měrného odporu vedení. Klad práce spatřuji především v ověření možnosti využití prostředí NS-3 pro simulaci PLC systémů a také provedení simulačních experimentů, kdy byly uvažovány i kmitočtové závislosti zakončovacích impedancí přenosové sítě. Formální úprava práce je na standardní úrovni. Přes uvedené výtky považuji práci za přínosnou, student prokázal schopnost samostatně řešit konkrétní technický problém a zadání práce lze považovat za splněné.
eVSKP id 93741