UHRÍNOVÁ, A. Využití pokročilých fluorescenčních metod ve studiu agregace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Venerová, Tereza

Studentka Alžběta Uhrínová pracovala velmi spolehlivě po celou dobu naší spolupráce. Její diplomová práce obsahovala poměrně náročné vyhodnocování dat, k čemuž se studentka stavěla velmi svědomitě. Během zpracovávání práce byla velmi pracovitá a nasbírala široký soubor experimentálních dat. Pravidelně využívala konzultace a věnovala velké množství času tomu, aby se zorientovala v tématu. Výsledkem je kvalitní práce, ze které mohou čerpat i další studenti. Práci jednoznačně doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Enev, Vojtěch

Studentka Bc. Alžbeta Uhrínová se ve své diplomové práci zabývala zajímavým a doposud velmi aktuálním tématem, které svým zaměřením je průnikem množin fyzikální a medicínské chemie. Tato práce je přednostně zaměřena na studium agregačního chování tenzidů a vybraných fluorescenčních sond za použití moderních fluorescenčních technik ustálené, časově rozlišené a fluorescenční mikroskopie. Studentka rozdělila teoretickou část své DP na dvě hlavní subkapitoly, z nichž první je věnována představení použitých tenzidů a fluorescenčních sond, fenoménu fluorescence a v neposlední řadě i krátkému představení pokročilých fluorescenčních technik. Naproti tomu druhá – z mého pohledu vědečtější; je věnována současnému stavu řešené problematiky v oblasti studia agregačního chování vybraných fluorescenčních sond s povrchově aktivními látkami. Celkově je tato část DP zpracována velmi pečlivě, kde mohu zejména vyzdvihnout především logickou stavbu textu, jehož sdělení je velmi dobře srozumitelné i pro ty čtenáře, kterým je fluorescenční spektrometrie potažmo i agregační chování poněkud vzdálené. Dlužno podotknout, že právě subkapitola věnována současnému stavu řešené problematiky dozajista odráží studentčinu jistou vědeckou vyspělost, kde jednotlivá témata jsou pečlivě zpracován do čtivé formy, a tudíž si čtenář může velmi jednoduše zapamatovat mnoho informací, které jsou mu nápomocny v části pojednávající o dosažených výsledcích a diskuzi. Náplní experimentální části DP bylo studium fluorescenčního chování vybraných systémů PAL a fluorescenční sonda. První část kapitoly věnované vlastní experimentální činnosti je věnována základní charakterizaci a studiu fluorescenčních sond Rodaminu 6G a Atto 488 pomocí monodimensionálních a EEM spekter, které jsou doplněny o křivky dohasínání fluorescence. Na tuto základní charakterizaci studentka navázala vlastními experimenty agregace za použití výše zmíněných instrumentálních technik, kdy pro studium agregačního chování byly vybrány vždy dvě rozdílné koncentrace PAL kaseinu (0,01 a 0,7 g/L) a SDS (4 a 15 mM). Dále byla použita metoda korelační fluorescenční mikroskopie (FCS), která jak se ukázalo, tak se stala v této práci stěžejní. Na tomto místě musím říci, že množství provedených experimentů s ohledem na jejich pracnost a časovou náročnost, dle mého názoru překračují časovou dotaci běžných DP. Toto můžeme především spatřit v takových experimentálních krocích, které nejsou na první pohled tak vidět tzn., jako je například modelace EEM spekter v programu Origin s korekcí vnitřních filtračních efektů za použití korekčního modelu dle Lakowitce. Bc. Alžbeta Uhrínová si v diskuzi výsledků počíná velmi dobře, kde se snaží spojit do správných souvislostí informace, které byly získány pomocí dvou stěžejních metod, a to časově rozlišenou fluorescenci a FCS. Je vidět, že studentka použila sofistikovanější metodu FCS k lepšímu a jednoznačnějšímu popisu agregačního chování studovaných systémů doplněných o CTAB, která mimo jiné zahrnovala vypočtené parametry jako je difuzní koeficient a hydrodynamický poloměr. Dále bych studentku pochválil za velmi pěkně zpracovaný komentář k výsledkům FCS, který zahrnuje i metodu vyhodnocení pomocí QuicFit. Z předložené diskuze výsledků vyplývá jistá studentčina „vědecká“ vyspělost, kdy se snaží kriticky vyhodnotit naměřená data, a na základě těchto vyhodnocení navrhnout další možné cesty řešení daného problémů. Tabulky a grafy jsou kvalitně zpracované a není těžké se v nich jakkoliv orientovat. Dále oceňuji velmi kvalitně a podrobně zpracovaný závěr, který je správně rozdělen do logických a chronologicky na sebe navazujících odstavců. Diplomová práce Alžbety Uhrínové splnila požadavky definované v jejím zadání a představuje jednoznačný přínos v oblasti studia agregačního chování systému povrchově aktivní látka (tenzid) a fluorescenční sonda. Práci hodnotím stupněm „Výborně“ (A).

eVSKP id 156652