HOVÁDKOVÁ, Z. Elektronová litografie na nevodivých substrátech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Aspirantka Zuzana Hovádková se ve své práci věnuje velmi aktuálnímu technologickému problému výroby velkoformátových nanostruktur připravovaných pomocí elektronové litografie, které mají okamžité biofyzikální aplikace. Slabou stránkou předkládané práce je interpretace a fyzikální zpracování dosažených výsledků. To je však u bakalářských prací častý jev a lze ho proto přisoudit badatelské nezkušenosti. Při hlubším pohledu je však vidět velký kus odvedené práce. Velmi pozitivně hodnotím samostatnost studentky, která tuto práci vypracovala ve spolupráci s high-tech firmou vyrábějící elektronové mikroskopy. Je tedy patrná okamžitá využitelnost získaných výsledků v praxi. Práci proto doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou velmi dobře / B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Bakalářská práce Zuzany Hovádkové se zabývá studiem přípravy a vlastností tvarově definovaných mikro- a nanostruktur na skleněném substrátu. V první části práce je pozornost věnována stručným základům interakce elektronu s pevnou látkou a následně elektronové mikroskopii. Teoretická část dále pokračuje problematikou zobrazování nevodivých materiálů pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu a je zakončena popisem elektronové litografie. V třetí kapitole jsou již uvedeny experimentální výsledky provedené elektronové litografie za použití dvou odlišných způsobů kompenzace nabíjení. První přístup je založen na aplikaci vyššího tlaku v komoře mikroskopu při expozici rezistu elektronovým svazkem. Tato metoda se projevila nepříliš vhodná z důvodu nízkého detekovaného signálu během zaostřování povrchu vzorku. Proto studentka přistoupila k aplikaci vodivé transparentní vrstvy umístěné mezi skleněným substrátem a rezistem. Tato metoda se po optimalizaci projevila již jako vyhovující. V práci jsou uvedeny příklady úspěšně i neúspěšně provedených experimentů, avšak zobrazení pomocí SEM postrádá větší detaily struktur. Zároveň není uvedeno, jakých podmínek bylo pro zobrazení použito (včetně před spuštěním expozice v rámci EBL za nízkého vakua). Dále pak není patrné v zobrazení buněk (obr. 3.21, 3.22) jejich pozice vůči připraveným strukturám. Bakalářská práce je logicky uspořádaná, přehledná s vhodným grafickým doplněním, ale v teoretické části chybí detailnější popis experimentu. Práce je sice psána srozumitelnou češtinou, avšak s občasnými pravopisnými chybami a nepřesnými formulacemi, především technického rázu. Z práce vyplývá, že studentka prokázala schopnost pečlivého vedení experimentů, z nichž obdržené výsledky jsou slibné k jejich dalšímu využití nejen v oblasti studia biologických preparátů. Práci hodnotím stupněm B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 109713