PETERKA, J. Velkoobjemový překládací vůz se šnekovým dopravníkem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2014.

Posudek vedoucího

Kašpárek, Jaroslav

Student Jaroslav Peterka se ve své práci zabýval koncepčním návrhem velkoobjemového překládacího vozu se šnekovým dopravníkem. Práce na začátku rešeršním způsobem popisuje konstrukci velkoobjemových překládacích vozů předních výrobců. Dále v práci jsou řešeny jednotlivé koncepce konstrukčních podskupin, především pak překládacího zařízení a souvisejícího tvaru korby. Rešeršní část práce je velmi zdařilá. Nosná kapitola 5 obsahuje vlastní koncepci vozu, která vychází z rešeršní části. Koncepce má všechny parametry potřebné k sestavení modelu. Je zde také proveden v kapitole 6 na straně 30 analytický výpočet šnekového dopravníku. Výpočet však už ve vzorci (3) obsahuje nepřesnost a nejspíše textový překlep v odmocniteli. Výsledek však lze považovat za přibližně správný. Volený průměr šneku však neodpovídá šneku na výkrese „šnekový dopravník horní“. V kapitole 7 jsou uvedeny jednotlivé zátěžné stavy pro statický a jízdní režim. Jejich hodnoty mohly být pro přehlednost uvedeny tabulkově. Postrádám zde ještě výpočtový stav vozu při režimu vyprazdňování, kdy působí na rám i síly od šnekového dopravníku. V kapitole 8 je uvedena tvorba MKP modelu i včetně volby náhrad a jejich hodnotových parametrů. Zde student uvedl i analytický výpočet náhrad pružných a tlumících prvků a jejich vazby v modelu. Usuzuji, že student provedl velmi zásadní zjednodušení pružných náhrad s lineárním průběhem. Tento lineární průběh neodpovídá skutečnému průběhu, ale vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů od výrobců je toto zjednodušení jediné východisko pro tvorbu modelu nápravy překládacího vozu. Pro náhradu korby s nákladem volil student hmotnost v těžišti. Toto zjednodušení opravdu vede ke snížení počtu prvků a tím i kratším výpočtovým časům. Tato náhrada je podle mého úsudku moc zjednodušující, neboť i korba má pevnostně velmi příznivé vlastnosti na rám a výsledné hodnoty v kapitole 9 by nebyli tak vysoké. V kapitole 9 jsou uvedeny pevnostní analýzy pro jednotlivé zátěžné stavy. Z výsledku těchto analýz byla konstatována nedostatečná pevnost některých částí vozu. V kapitole 10 je provedena modifikace posunutím polohy nápravy a tvorbou výztuh v rámu konstrukce a následně je proveden numerický výpočet pro jednotlivé zátěžné stavy. Práce je z hlediska požadavků a cílů dle zadání DP úplná. Postup a rozsah řešení práce je v rešeršní části práce a následné části návrhu koncepce úplný a přehledný. Ve druhé části práce při tvorbě a vyhodnocení pevnostních analýz je práce přehledná a hodnotově správná. Použité metody výpočtu jsou dobře zvolené a mají návaznost. Schopnost studenta interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich dílčí závěry je dobrá. Uspořádání osnovy práce je logické a kapitoly mají na sebe návaznost. Formální náležitosti práce jsou splněny. Grafická úprava textové části práce je díky 3D modelům velmi dobrá, zpráva obsahuje přiměřené množství schémat. Stylistická úprava a pravopis má pár drobných chyb (např. na str. 10, 28, 32, 64), které nemají vliv na správnost výsledků. Citace zdrojů informací a odkazy na obrázky a tabulky jsou uvedeny. K výkresové části práce mám výhrady, které se týkají především neshodou mezi textovou a výkresovou částí. Nepřesnými údaji jsou: -Maximální šířka a výška stroje, která je pro tento typ omezena vyhláškou (str. 25) -Šnek jiného průměru než navržený v textu na str. 30. Tyto nepřesnosti mají vliv na některé funkční parametry překládacího vozu, ale doufám by bylo možné dodatečně korigovat chyby před samotnou výrobou prototypu. Po formální i výpočtové stránce je práce hodnotná a doporučuji tuto práci k obhajobě. Otázky pro studenta: 1) Jak se změní plnění šneku (viz výpočet strana 30) při uvažovaném průměru dle výkresové dokumentace? 2) Nebudou výztuhy po modifikaci rámu konstrukčně vadit korbě vozu? Např. výztuha pozice 6 na obrázku 68?

Posudek oponenta

Peňáz, Jan

Diplomová práce se věnuje návrhu překládacího vozu se šnekovým dopravníkem. Předložená práce má 88 stran textu a obsahuje 100 obrázků. Seznam informačních zdrojů obsahuje 33 položek. Práce je rozdělena do 10 kapitol, členění je logické a přehledné. První a druhá kapitola se zabývá rešerší překládacích vozů. V kapitole 2.1.2 Oj podvozku - je jako zdroj informací uváděna starší DP. Zde by bylo lepší provést vlastní rešerši např. z internetu a nepřebírat pouze starší DP. U obr. 5 a 6 chybí použitý zdroj! Dále se neztotožňuji s názorem, že vlečný způsob řízení náprav je nutné aretovat při rychlostech nad 10 km/h. Kmitání kol brání tlumič. Třetí kapitola shrnuje legislativními požadavky, které je nutné dodržet při návrhu návěsu. Ve čtvrté kapitole „Návrh koncepce překládacího vozu“ jsou v podstatě zopakovány legislativní požadavky a zadání. Pátá kapitola „Vlastní konstrukční řešení“ vychází kompletně z podkladů naší firmy (ZDT). Kapitola pouze popisuje jednotlivé části překládacího vozu. V šesté kapitole je proveden výpočet šnekového dopravníku dle zadaných parametrů a za použití doporučené literatury. Průměr šneku byl určen 600 mm. U tohoto výpočtu mi chybí návrh a kontrola ložisek dopravníku. V osmé kapitole je provedena pevnostní MKP kontrola rámu podvozku. V podkapitole 8.2 Použité prvky – student opět vychází ze starší DP. Dále si nejsem jistý správností kap. 8.3.3 Nahrazení korby s nákladem. Jedná se o výpočet rámu podvozku. Korba (násypka), která je pevně spojena (svařena) s rámem, je nahrazena pouze hmotností v těžišti. Tím je ovšem zanedbán zpevňující účinek korby. Ta pak nevyztužuje rám ani v příčném, ani v podélném směru! Lze očekávat zkreslení výsledků (napětí na konstrukci budou vyšší). V kapitole devět jsou zhodnoceny výsledky pevnostní analýzy. Student používá neplatné ČSN 73 1401 (nahrazeno ČSN EN 1993-1). Student v rozboru dovolených napětí uvažuje dynamický součinitel. Velmi správně je nejprve řešeno svislé zatížení oka oje. Prvotní MKP analýza ukázala špičky napětí, které převyšovaly dovolené hodnoty. Následuje optimalizace rámu a kontrolní MKP analýza. Pokud by byl ve výpočtu uvažován zpevňující vliv korby (násypky), nebylo by zřejmě nutné využít výztuhy 4,5,7,9 (viz. obr. 68). Dle naší praxe se ostatní kritická místa zdají být určena správně. Předložená výkresová dokumentace je nejslabším místem diplomové práce! V hlavní sestavě 0-5O/34-00 nejsou vůbec zakresleny výztuhy a úpravy doporučené MKP analýzou. Tato sestava tedy nekoresponduje s podsestavou 0-5O-34-M2. V práci student několikrát uvádí, že max. šířka musí být 3 000 mm. Na výkrese je 3 228 mm! Výkres 2-5O/34-M1 – student ve zprávě určil průměr šneku 600 mm. Výkres naprosto neodpovídá! Průměr šneku je zde 500 mm. Stoupání není zakótováno vůbec. Kusovníky neobsahují polotovary ani jakosti materiálu – pouze fiktivní čísla výkresů. Úroveň diplomové práce je průměrná a splňuje požadavky vyplívající ze zadání. Ovšem přístup k tvorbě výkresové dokumentace alarmující!

eVSKP id 71536