BELICA, M. Vývoj univerzálního softwarového rozhraní pro detekční jednotky v optické spektroskopii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Cílem práce bylo vyvinout univerzální programové vybavení pro detekční jednotky v optické spektrometrii. Student při řešení problému pracoval iniciativně a aktivně, práci dostatečně konzultoval, přitom však jednotlivé částěi řešil samostatně. Rozsah práce 67 stran včetně dvou příloh považuji za dobrý. Výsledky práce jsou jednoznačně využitelné nejen na samotném pracovišti v rámci VUT, ale pravděpodobně i na jiných pracovištích. Oceňuji především čistotu navrženého uživatelského rozhraní, které umožní uživateli se dobře soustředit na samotnou práci. Student pracoval dobře s literárními a internetovými zdroji, které jsou v textu uvedeny podle norem. Grafická a stylistická úroveň práce je dobrá, jazykovou úroveň nejsem schopen posoudit, text je však pro mě dobře čitelný a srozumitelný.
Předložená diplomová práce je zaměřena na aktuální problematiku v aplikacích laserové spektroskopie, jmenovitě technologii LIBS. Hlavním tématem je návrh a vytvoření programové aplikace pro práci se spektrometry a vyčítání dat z detektoru. Součástí práce je vytvoření grafického rozhraní, které uživateli umožní intuitivní ovládání. Text práce je strukturován logicky a jednotlivé části na sebe plynule navazují. Slohově je práce na dobré úrovni a odborný text je předložen čtivě, ale v potřebné míře detailu. Nedostatky jsou pouze v nesrovnalostech v práci s literaturou a dalších formalitách. Nejedná se však o žádné zásadní přešlapy. K samotnému předmětu práce, vytvoření software pro komunikaci mezi PC a spektroskopem, potažmo detektorem, nemám zásadních výhrad. Z pohledu programování je SW rozhraní řešeno elegantně s důrazem na rychlou komunikaci a dostatečný datový tok, které LIBS zařízení bytostně vyžadují. Grafické rozhraní a funkce řídícího SW byly optimalizovány během procesu testování a jejich prvotní návrh vychází ze studia existujících SW řešení (firmy Andor a Catalina Scientific). Samotné testování pak bylo provedeno ve dvou rovinách, praktické přímo u existující LIBS sestavy (do úrovně 50 Hz) a teoretické při generování modelových spekter (1000 Hz). Teoretický případ je pak i poměrně extrémním pro současné LIBS systémy, kdy jsou naopak limitující další HW součásti (laser a jeho opakovací frekvence nebo pohyb manipulátoru). Student si pro svoji práci vhodně zvolil reprezentativní spektroskop v uspořádání Czerny-Turner s integrovaným CMOS snímačem. Jedná se o poměrně rozšířený typ, který nabízejí i další výrobci. Předpokládám, že vyvinutý SW bude dostatečně univerzální a využitelný i pro další alternativní řešení postavená na Czerny-Turner spektroskopu (např. Avantes nebo OceanOptics). Toto však v práci není testováno, pouze zběžně komentováno v samotném závěru práce. Celkově je práce, dosažené výsledky a jejich prezentace na velmi dobré úrovni. Mohu vytknout jen několik drobných nedostatků. Práci hodnotím souhrnnou známkou výborně, tedy za A. K práci mám jen drobné připomínky, které však celkový dojem práce nekazí. 1) Abstrakt a úvod práce se mírně odchylují od běžného stylu, kdy jejich náplň spíše opisuje zadání práce a podmínky pro sestavení univerzální aplikace pro řízení spektroskopu a vyčítání spekter. Volil bych tedy jinou formu sdělení. 2) Práce s literaturou je dobrá, chybí však uvedení jakýchkoliv zdrojů v úvodu při popisu potřeb současné state-of-the-art LIBS instrumentace. Jednotný formát citací je použit, chybí však některé parametry, např. ISBN. Některé zdroje jsou pak citovány pouze jako poznámka pod čarou. 3) Chybí rovněž citace u jednotlivých obrázků. Předpokládám, že obrázky v kapitole 1, např. 1.3, byly přejaty z literatury. 4) Jednotky nedoporučuji psát kurzívou.
eVSKP id 126054