NAVRKALOVÁ, J. Analýza léčiv v žížalách hnojních s použitím metody QuEChERS [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.

Posudek vedoucího

Mravcová, Ludmila

Studentka Jitka Navrkalová vypracovávala bakalářskou práci na aktuální téma a a tato práce byla součástí širšího celku dalších experimentů. Vybrané postupy u nás dosud nebyly aplikovány a studentka tak zcela od začátku musela vymyslet design experimentu a vyvinout a optimalizovat stanovení reziduí léčiv v tkáni žížal. Již tyto úvodní práce znamenaly velké množství analýz a samozřejmě času během zakládání pokusů a vlastní analytické části. Studentka byla po celou dobu velmi iniciativní, samostatná a pečlivá. K práci přistupovala zodpovědně a s velkým nadšením. Veškeré výsledky a celkově celá bakalářská práce, kterou vypracovala, je vysoce nadprůměrná a bude využita pro další tvorbu publikací.

Posudek oponenta

Kučerík, Jiří

Bakalářská práce Jitky Navrkalové „Analýza léčiv v žížalách hnojních s použitím metody QuEChERS“ se zabývá vysoce aktuální problematikou kontaminace životního prostředí léčivy, jejich analýzou a riziky jejich přenosu pomocí žížal. V první části autorka kategorizuje a popisuje léčiva, žížaly a analytické metody a přístupy. Značná pozornost je věnována instrumentaci kapalinové chromatografie a hmotností spektrometrie. V experimentální části je pak popis extrakce léčiv z žížal za účelem optimalizace metody QuEChERS, její validace, stanovení LoD, LoQ a RR. Dále byly provedeny experimenty s kontaminovanou půdou a žížalami hnojními a testován byl i vliv biouhlu a časové závislosti množství přijatých léčiv žížalami. Práce je svým rozsahem nadprůměrná, široce pojatá, autorka testovala provedla celou řadu náročných experimentů, což se ale patrně projevilo na samotném textu. Jednotlivé kapitoly působí obsahově nevyváženě, obsahují celou řadu faktických, stylistických a pravopisných chyb. Je to škoda, protože výsledky a jejich interpretace jsou místy velmi zajímavé. Pro ilustraci uvádím některé vybrané problémy: Řazení čísel citací v textu by mělo být postupné, nikoliv nahodilé. Strana 13, „FAD“, mělo by být „FDA“. U tabulek chybí vysvětlivky symbolů, např. „log P“, místo sumárního vzorce by bylo lepší použít strukturní vzorec, pro lepší pochopení problematiky. Používání desetinných míst je problematické v celém textu: například Tabulka 4, 5 - rozpustnost Norfloxacinu je uvedena 25 000,0 mg/L – je zde opravdu nutné uvádět desetinná místa? Str. 17 Používání antibiotik je zakázáno od roku 2006 v EU, ale ne v celé Evropě jak vyplývá z textu. Str. 17 „Obohatit zem“, lepší by bylo „obohatit půdu“. Strana 36: Autorka uvádí „Jednalo se o půdní druh Fluvisol a půdní typ hlína“ – autorka patrně zaměnila půdní typ a druh. Dále pak, "hlína" označuje zrnitostní třídu (podle trojúhelníku NRSC USDA), nikoliv ale půdní druh. Popis faktorů, které ovlivňují degradaci léčiv v půdě uvádí autorka na více místech v části Diskuze, dle mého soudu měla být této problematice věnována kapitola v teoretické části stejně tak jako přestupu látek na různých trofických úrovních. I přes výše zmiňované výtky lze konstatovat, že cíle práce byly splněny a že se jedná o práci zajímavou a podnětnou.

eVSKP id 148025