SINGER, K. Příroda. Mezi krajinou a městem. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2018.
Kateřina Čenovská ve svém návrhu přestavuje výraznou, rozsáhlou hmotu dynamicky utvářeného vstupního objektu holického kampusu. Navzdory konstrukčním, komunikačním i dispozičním obtížím dokázala dovést svůj výrazný koncept do finální podoby charakteristického artefaktu s přirozenou postupnou monumentalizací hlavního areálového vstupu i jasnému vymezení navazujících veřejných prostor. Užité hmotové i materiálové řešení v kombinaci s absolutní rytmizací fasád přináší návrhu specifický lokální kontext se stávající zástavbou i aktuálně utvářenou rekreační zelení na okraji města.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Výrazný, tvůrčí, s ochotou riskovat a hledat nová řešení na všech úrovních návrhu. |
Zdá se, jakoby autorka problémy návrhu, namísto zdlouhavého a pracného slaďování architektonické myšlenky a dobrého provozního řešení, řešila nadmírou volného prostoru. Návrh pak v některých ohledech působí neekonomicky a nepřiměřeně, což se plně projevuje např. v řešení podzemního parkování.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | C | Ze zadání vyplývá, že „řešené území svým charakterem výrazně určuje výraz celého areálu“ a „může […] definovat i budoucí podobu původně utilitární zástavby“. V tomto ohledu se návrh dívá daleko do budoucna, kdy město již uskutečnilo své rozvojové plány a z území se stala organická součást metropole. Městský dojmem z celého návrhu je dán měřítkem domu a vnitřním uspořádáním přízemí a z toho vyplývající napojení na okolí. Dále je to také způsob jakým autorka zachází s bezprostředním okolím navrhovaného objektu, které vydláždila kamennou (betonovou?) dlažbou bez zeleně, což bude znát hlavně v létě. Hlavní vstupy pak autorka orientuje k existující zastávce a předpokládané budoucí nástupní ose do jednotlivých objektů, která však podle mně dostupných informací v současnosti takto nefunguje. | |
| Provozní řešení | D | Jistá nepřiměřenost je cítit i v celkovém uspořádání provozů, kdy většinu ploch tří nadzemních podlaží v podstatě tvoří rozptylové plochy. Tento fakt by se dal omluvit předpokládaným „metropolitním charakterem“ oblasti v budoucnu, kdy by dům snad měl fungovat jako centrum plánovaného univerzitního kampusu. Velmi neefektivně jsou však řešeny i dvě podzemní podlaží garáží, kde lze neekonomičnost celého řešení omluvit jen stěží. K dojmu jisté „rozevlátosti“ přispívají i velmi drahá řešení typu celoskleněné šachty únikového schodiště, nebo drobnosti jako např. disproporce mezi počtem sprch u mužů a žen v 2NP. | |
| Technicko konstrukční řešení | B | Technicko-konstrukční řešení odpovídá záměru autorky. Z detailního řezu fasádou vyplývá, že jednotlivá podlaží jsou akusticky i klimaticky propojená vzduchovou mezerou mezi prosklenou fasádou a konstrukcí stropů. Jak je tento fakt řešen např. v pokojích pro studenty, jenž k fasádě přiléhají, není z dokumentace jasné. | |
| Architektonické řešení | C | Otázka přiměřenosti vnitřního uspořádání a dimenzí „rozptylových ploch“, vyvstává i při hodnocení architektonického řešení. Tento způsob práce s prostorem dává autorce značný stupeň volnosti, a je ke zvážení, zda byl plně využit? Jinak charakter domu odpovídá autorčině záměru a celkový dojem je dobrý. | |
| Formální úroveň | B | Situace 1:5000 není příliš vypovídající. Nejsou například jasné, širší návaznosti na okolí, ani jak si autorka představuje řešení přiléhajících parků, které by „ráda rozpracovala“, jak píše v průvodní zprávě. |
eVSKP id 110781