FILIP, R. Bateriové systémy pro distribuční sítě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Bakalářská práce Bateriové systémy pro distribuční sítě pokrývá široký rozsah od akumulace elektrické energie, produkci z fotovoltaických zdrojů i odhad budoucí spotřeby elektrické energie v obci s 3000 obyvateli. Bakalářskou práci lze rozdělit na tři hlavní celky se zaměřením na způsoby akumulace, bateriové systémy a praktický návrh bateriových systémů pro zvolené scénáře. Teoretická část se věnuje různým způsobům akumulace od mechanické po elektrochemickou. Elektrochemická oblast je více rozvedena s ohledem na současný rozvoj technologií bateriových úložišť i jejich průtokových variant. Není vynechána ani problematika aplikací těchto úložišť v distribuční síti, přehled současných realizovaných či plánovaných projektů v ČR i ve světě. Také se diplomant dotýká zhodnocení legislativních podmínek při připojení bateriových systémů v ČR. Praktická část práce je zaměřena na návrh bateriového systému pro různé podmínky jak v dnešní době tak v relativně blízké budoucnosti. V práci jsou zvažovány dvě varianty spotřeby el. energie, tři varianty produkce fotovoltaických zdrojů a dvě varianty rozšíření elektromobility. Celkové hodnocení výsledků a práce je provedeno v závěru. Bakalářská práce ukazuje preciznost diplomanta, jak snahou o zahrnutí velkého počtu odhadnutelných vlivů, tak i snahou vycházet v maximální míře z oficiálních studií či dat, a to v oblasti vývoje elektromobility a predikce chování uživatelů dle dnešních zkušeností s elektromobilitou v zahraničí. V budoucích výhledech diplomant uvažuje, jak nárůst obyvatel v obci, nárůst automobilismu, či úroveň rozšíření elektromobility. Úroveň práce také zvedá použití reálných hodnot spotřeby. Velký rozsah práce je částečně způsoben nesouladu časových harmonogramů jednotlivých souvisejících prací, ze kterých měl diplomant vycházet. Z těchto důvodu byl nucen i vyhodnotit fotovoltaickou produkci, která byla důležitá pro vyhodnocení některých variant. Práce sice nemusela v také míře pokrývat obecné akumulační principy, ale na druhou stranu byla snaha diplomanta ukázat stav ostatních současných způsobů akumulace. Z výše uvedeného výčtu lze vidět snahu diplomanta řešit problematiku opravdu podrobně. Bakalářská práce splňuje body zadání a je i vidět snaha diplomanta řešit problematiku do hloubky, také grafické zpracování je na velmi dobré úrovni, proto hodnotím 97 body. Otázka k obhajobě: Na základě snahy o integraci elektromobility do modelu akumulace, mohl by se diplomant pokusit odhadnout, jak velkou kapacitu by bylo možné využít z elektromobilů v případě blackoutu dle scénáře pro rok 2035?
Student Filip Robin zpracoval svoji bakalářskou práci s názvem: Bateriové systémy pro distribuční sítě. Práce je velmi obsáhlá. Celkem má 97 stran. Text je srozumitelný, bez hrubých gramatických chyb. Název bc. práce evokuje nasazení akumulačních systémů do distribučních soustav za účelem zlepšení parametrů kvality nebo dodávky elektrické energie. Např. Tab 5-2 tomu tak napovídá, stejně tak celá kapitola 4. Ale opak je pravdou. Celá část se nese v duchu využití akumulace pouze za účelem vyrovnání špiček, tzv. peak-shavingu. Pokud je hlavní náplní práce „Návrh velikosti bateriového systému“, bod 4, poté i teoretický rozbor uzpůsobím danému. Zde student popsal téměř 30 stran přehledem a možnostmi akumulačních prostředků, které již nejsou nikde v práci uvažovány. Nehledě na jejich vlastnosti některých z nich, které v rámci distribučních soustav mají své nepřekročitelné limity, a jsou proto nevhodné k použití. V teorii by měla být rozvedena metoda návrhu. Třetí bod zadání se pouze zmiňuje o (ne)využití akumulačních systémů v ČR a zběžně ve světě (zejména kapacita vs. cena). Zahraniční zkušenosti se systémem, nasazením, životností, funkcí zcela chybí (i přesto, že citovaná literatura má okolo 130 odkazů!), přitom bych tento bod považoval za hlavní rešeršní náplň a přínos práce. Bod čtvrtý se věnuje návrhu jednotného akumulačního systému pro obec. Zde poukazuji na několik rozporů: Strana 48 obr 7-6 vs. 7-8. Nerozumím tomu, jak je možné, že rozdíl na obr. 7-6 je větší než maximální udávaných 2,7 MWh na obr. 7-8? Jak autor určil výsledky na straně 49? Pokud to měla být denní akumulace, potom grafy jsou zavádějící a velmi špatně interpretované. Navíc reflektovat výsledky pomocí sloupcového grafu je velmi nešťastné až nepřehledné. Například datum 2.3.2016, na obr. 7-6 není peak, na 7-8 je. Akumulační baterie bude na jakém napětí? VN nebo NN, jaké jsou předpoklady pro uvedení takového systému? To jsou základní otázky, které bych čekal, ale práce na ně neodpovídá. Jinak kapitola je velmi rozsáhlá a zabývá se důsledně i vývojem instalace FVE systémů na rodinného domy a provozováním elektroautomobilů. Počítá s celkem 6 scénáři. Zajímavý je V1a a V1b. Nicméně neuvažuje ztráty daného systému. Tzv. „přesouvá“ energii v MWh, ale skutečnost bude/je jiná. Co postrádám je skutečně velká přehledová tabulka s výsledky. Jediná tabulka na straně 84 je velmi chudá. Celkově by se práce zpřehlednila. Kapitola o využití FVE - směry, orientace apod., když ostatní údaje jsou pouze předpoklady - je zbytečně podrobná. Závěrem lze práci doporučit k obahajobě. Obsahuje řadu nepřesností nebo se naopak dopouští zjednodušení tam, kde být neměly a tam, kde to lze, se naopak soustředí na detail. Hodnotím práci stupněm B. A prosím o zodpovězení otázek.
eVSKP id 119142