KŘÍPALOVÁ, K. Povrchová morfologie a-CSi:H vrstev připravených z tetravinylsilanu v nízkoteplotním plazmatu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Studentka aktivně přistoupila ke studiu problematiky přípravy tenkých vrstev a jejich analýzy pomocí mikroskopie atomární síly (AFM). Velice úspěšně zvládla náročnou práci při AFM měření vzorků a vyhodnocení AFM snímků pomocí obrazové analýzy. Dokázala se vypořádat s nežádoucími artefakty jak při měření, tak i při analýze snímků. Studentka pracovala samostatně, zodpovědně a velmi pečlivě. Její práce přináší cenné výsledky, které budou využity při další charakterizaci tenkých vrstev. Svou prací se podílela na řešení výzkumného projektu 16-09161S (GAČR).
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | B | ||
Využití poznatků z literatury | B |
Témou bakalárskej práce autorky Kristýny Křípalovej je charakterizácia povrchovej morfológie organosilikátových vrstiev pripravených z prekurzoru tetravinylsilánu v nízkoteplotnej plazme. Text je prehľadne a logicky členený do kapitol a podkapitol. Obsahom Teoretickej časti je hlavne rešerš z problematiky plazmochemickej depozície z plynnej fázy (PE-CVD), a mikroskopie atomárnych síl (AFM), teda techník použitých pre prípravu a samotnú charakterizáciu vzoriek tenkých vrstiev v tejto práci. V Experimentálnej časti je popísaná samotná depozičná aparatúra a mikroskop, spolu s postupom prípravy vzoriek a ovládaním mikroskopu. Vo výsledkovej časti sú zosumarizované namerané výsledky povrchových parametrov a grafy závislostí drsnostných charakteristík na depozičnom výkone. Oceňujem, že sa v teoretickej časti nachádza podkapitola o artefaktoch vznikajúcich pri AFM meraní, s ktorými sa autorka dozaista musela popasovať pri získavaní kvalitných snímkov. Vybrané snímky oblastí veľkosti 5x5 a 50x50 um od každej vzorky sú potom prezentované vo výsledkovej časti. Tu si myslím, že by bolo vhodnejšie, mimo iné pre demonštračné účely, použiť menšiu plochu skenovania – max. 3x3 um, vzhľadom k veľkosti zŕn študovaných vrstiev. Z toho by mohli byť zaujímavé aj 3D obrázky, ktoré by boli názornejšie ako tie prezentované v práci z plochy 50x50 um. Takisto u tejto väčšej plochy mohla byť pre účely porovnania radšej použitá nejaká menšia, napr. 30x30 um. Grafy profilov RMS drsnosti pre každú jednu vzorku považujem za zbytočné, prihliadnuc k faktu, že sú zosumarizované v prehľadnom grafe na obr. 47. Mimo uvedené výtky je nutné povedať, že výsledky sú precízne spracované a vcelku obsiahlo popísané. Chýba možno väčšia diskusia nad tým, prečo k zisteným trendom dochádza, ale to si práca pravdepodobne ani nedávala za cieľ. Po formálnej, jazykovej, ale aj obsahovej stránke je bakalárska práca Kristýny Křípalovej spracovaná na veľmi vysokej úrovni. Zadanie bolo bez výnimky splnené, a preto prácu doporučujem k obhajobe a navrhujem výsledné hodnotenie A. Doplňujúce otázky: 1) Skúste prosím vysvetliť, prečo dochádza k vzniku väčších zŕn v inak relatívne jemnozrnnom filme plazmového polyméru, a ako to súvisí s depozičným výkonom ?
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 112449