DAĎA, P. Polovodičový stykač pro velké výkony [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Bakalářská práce popisuje vývoj polovodičového spínače, který má nahradit tradiční elektromagnetický stykač ve funkci odpojovače bateriových bloků. Práce na projektu začaly poměrně pomalu a též počáteční frekvence konzultací nebyla příliš velká. V závěru se však student pustil do práce poměrně intenzivně a velmi rychle se mu tak podařilo navrhnout a vyrobit funkční zařízení, které dle všeho plní vše, co bylo na začátku projektu vytyčeno. Je jen škoda, že toto nadšení nepanovalo už od začátku, mohly tak být třeba vyzkoušeny i jiné topologie spínače. Text práce obsahuje jisté množství drobných překlepů, neobratných formulací či jiných nepřesností, nicméně je v něm obsaženo vše podstatné. Uvedené skutečnosti však nijak zásadně nesnižují solidní úroveň bakalářské práce.
Předložená bakalářská práce studenta Pavla Daďi pojednává o realizaci polovodičového spínače pro FVE systémy. Práce má pět stěžejních kapitol. V první kapitole je probrána teorie FVE systémů. V druhé kapitole pak zmíněna problematika jejich připojování k měničům. V třetí kapitole jsou zmíněny existující typy SSR spínačů pro střídavá napětí ve čtvrté pro stejnosměrná napětí. V poslední kapitole je představeno vlastní řešení, včetně dimenzování, návrhu DPS a testování měřením. Zdá se, že bylo odvedeno velké množství práce, výpočtů a simulací, avšak stylistická úroveň a některé vyjadřování bohužel celkově dost snižuje kvalitu práce. Za zmínku například stojí některá z nich: strmost proudu nazývá „poměr di/dt“. Tvrzení jako: „Řídicí signály můžeme řadit jak paralelně, tak sériově (za předpokladu správného buzení). Nebo „Pokud je zátěž induktivního charakteru, proudová špička, kterou generuje, když je vypnutá, může poškodit otevřený výstup SSR. Standartním řešením je připojení diody její katodou na kladnou svorku, aby se zajistila cesta kolem SSR pro proudění a rozptýlení proudu.“ Krom toho student taky plete rozdíl mezi antiparalelním a antisériovým zapojením tranzistorů, což v případě realizace odpínače není moc vhodné (realizováno je nakonec správně). Některé podkapitoly jsou nevhodně pojmenovány, některé další vysvětlení jsou zmatečná a zavádějící a veline „neinženýrská“. Celkově se práce špatně čte a je složité některé věci pochopit, jak byly vlastně myšleny. Práce však splňuje všechny body zadání a mohu ji doporučit k obhajobě.
eVSKP id 160856