BUKVA, M. Model zkušebního zdroje 300 kV [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Odevzdaná diplomová práce byla vypracována v plném rozsahu a všechny body zadání byly splněny. Dílčí pokroky a výsledky práce byly v průběhu semestru prezentovány. Jako hlavní přínos považuji vzniklou aplikaci, která alespoň z části umožní dosáhnout optimálního nastavení zkušebního zdroje i kvality výstupního zkušebního napětí, a to na základě doporučení výběru vhodné primární zátěžné kapacity. Nicméně aktuálně ještě nebyl tento přínos plnohodnotně laboratorně verifikován. Odborná část práce obsahuje časté nepřesnosti, nesprávně zvolené technické výrazy a značná část nesplňuje pravidla psaní odborného technického textu – je psána nevhodnou formou, není použit trpný rod atd. Popis výpočtové části práce je uveden komplikovaně, je složité se v něm zorientovat. Text práce obsahuje také časté gramatické chyby a překlepy. V práci se také vyskytují formální nedostatky a není dodrženo jednotné formátování. Z nedostatků bych vytkl nezarovnání textu do bloku, dvojité mezery, chybějící mezery mezi číselnými hodnotami a jednotkou, nejednotné odsazování odstavců a některé veličiny nejsou psány kurzívou. Bohužel student soustředil činnost tvorby práce až na konec semestru, takže jsem jako vedoucí nemohl práci včas korigovat a zabránit výše uvedeným chybám. I přes uvedené nedostatky práce splňuje vše potřebné, proto ji doporučuji k obhajobě u SZZ a hodnotím 75 body, za C.
Diplomová práce Michaela Bukvy se zabývá měřením a výpočty kvality výstupního napěťového signálu zkušebního zdroje. Práce je dělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části autor popisuje vysokonapěťové zkušební zdroje, zkoušky vysokým napětím, definuje a popisuje parametry a závislosti kvality napěťového signálu. Rozdělení zkoušek lze popsat obšírněji. V práci postrádám detailnější teorii diagnostiky signálu, bližší popis měřicích přístrojů použitých v praktické části a zátěží připojovaných na výstupu transformátoru. Po popisu testovacího systému se student v praktické části práce věnuje měření vyšších harmonických a crest factoru při změně výstupního napětí a při změně zatížení v obvodu. Výsledkem je sada mnoha provedených měření, ze kterých byly vytvořeny závislosti, které autor využíval pro další výpočty. Některá grafická znázornění nejsou provedena srozumitelně, jsou používány stejné barvy a značky pro různé křivky. Výsledkem však vznikla zajímavá doporučení o optimalizaci zatížení zdroje. V textu se občas vyskytují gramatické i formální chyby, časté překlepy a nepřesné technické výrazy. Některé postupy ohledně výpočtu nejsou plně srozumitelné a některá rozhodnutí autora nejsou jasně popsána. Navíc bych v práci ocenil popis alespoň pokusu o vytvoření modelu transformátoru i kdyby neměl reálně simulovat vlivy na vyšší harmonické. Zato lze ocenit kreativitu při tvorbě softwaru, který může sloužit jako podpora pro operátora zkušebního systému. I přes výše uvedené nedostatky uznávám práci jako přínosnou, velmi zajímavou a hodnotím ji 75 body.
eVSKP id 159496