BENEDĚLA, P. Nejistoty nepřímého měření odporu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Havlíková, Marie

Téma bakalářské práce je zaměřené na problematiku kvantifikace nejistot přímých a nepřímých měření. Konkrétně stěžejním úkolem práce bylo navrhnout a realizovat postupy vyhodnocování standardních nejistot při nepřímém měření odporu různými metodami včetně interpretace a zhodnocení dosažených výsledků. Student se dostavoval pravidelně na ústní konzultace vždy ve stanoveném termínu. Snažil se získané poznatky z literární rešerše implementovat do vlastních postupů vyhodnocování nejistot měření. Pracoval soustavně a svědomitě. Průběžně informoval o stavu řešení. Velmi dobře si rozvrhl časový harmonogram, měl dostatek času i na praktickou část práce. Nedostal se do časové tísně a bakalářskou práci odevzdal před řádným termínem. Kladně hodnotím pracovní nasazení studenta, zodpovědný přistupoval k řešení zadaných úkolů, bezproblémovou komunikaci a zejména účast na studentské soutěži EEICT 2011, kde svoji práci úspěšně prezentoval.

Posudek oponenta

Šedivá, Soňa

Cílem bakalářské práce bylo stanovení a analýza nejistot nepřímého měření elektrického odporu. Práce je rozdělena do pěti základních částí, které na sebe logicky navazují. V prvních třech kapitolách je popsána teorie chyb měření, nejistot měření a základních metod pro nepřímé měření elektrického odporu. Dále navazuje kapitola s popisem jednotlivých měření a výpočtem nejistot měření. V poslední kapitole je uvedeno zhodnocení dosažených výsledků. V práci se vyskytují určité nedostatky, například ve vztahu č. 15 je chybně uvedena horní hranice sumace (místo m má být n), dále u popisu rovnice č. 16 je uvedeno, že U je koeficient rozšířené nejistoty, přitom se jedná o rozšířenou nejistotu, a v celé kapitole č. 3, kde jsou již popisovány konkrétně nejistoty měření elektrického odporu, chybí u rovnic pro výpočet standardních nejistot jednotky (Ohmy). U výpočtů v kapitole 4 chybí dosazení konkrétních hodnot jednotlivých veličin do teoretického vztahu, což komplikuje kontrolu výpočtu. Pro lepší orientaci v použitých přístrojích bych doporučovala přehledové tabulky s popisem přístrojů (např. tab.9), které jsou vždy v závěru podkapitoly uvést již při popisu experimentu. Pro vlastní zhodnocení a srovnání jednotlivých metod a použitých přístrojů se mi jeví jako výhodnější volba pouze dvou měřených odporů (např. 100 Ohmů a 1 MOhm), což by umožnilo přehlednější posouzení, než srovnávání nejistot měření pro různé hodnoty odporů a různé metody (viz. tab. 10). Po formální stránce je práce na dobré úrovni, vyskytuje se velmi malé množství předklepů a chyb. Doporučovala bych pouze úpravu přílohy 6.1, kdy by bylo vhodné rozdělit použité přístroje a jejich parametry do jednotlivých podkapitol pro větší přehlednost. I přes výše uvedené výtky doporučuji bakalářskou práci k obhajobě.

eVSKP id 38917