KOZLÍČKOVÁ, H. Studium toxicity antimikrobiálních krytů ran a perspektivních nových nanomateriálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2022.

Posudek vedoucího

Zajíčková, Lenka

Studentka se v rámci bakalářské práce seznámila přípravou tenkých kovových vrstev pomocí magnetronového naprašování, některými fyzikálními metodami analýzy povrchů a udělala velký kus práce při studiu toxicity vybraných materiálů. Mám připomínky k práci s literaturou. V případě textu o mikrovláknech na str. 11 nebo textu na začátku strany 13 je rešerše literatury poněkud nekonzistentní v zobecňování informací z literatury. V práci je možné místy narazit na nepříliš vhodné strukturování textu, jako např. na str. 16 a 20. Popis typického uspořádání a průběhu magnetronového naprašování obsahuje i informace, které nejsou typické, neboť vyžadují umístění load-lock komory na depoziční apartuře. U popisu metody SEM by bylo vhodné hned v úvodu textu doplnit, že vždy detekujeme nejen elektrony odražené od povrchu, ale i sekundární elektrony, které z povrchu vystupjí v důsledku dopadu primárních elektronů. Tento efekt je zmíněný až v další části textu. Ani v popisu metody EDX se studentka nevyhnula nepřesnostem. V části prezentující a diskutující výsledky mně chybí porovnání výsledků prvkové analýzy s očekávaným teoretickým složením materiálu nosiče v obvazech. Některá vyjádření trpí nepřesností formulace (např. “vlákna byly Ag ionty impregnovaná”, dvojité uvedení specifikace absorpční část u průměru vláken Traumacelu na str. 39). Prezentace výsledků kultivace buněk s výluhy neposkytuje jasné informace o dvou důležitých časových údajích – době vytváření výluhu a době kultivace buněk. Popisy grafů mluví o 1 a 3denním luhování, ale dle popisu experimentu by spíš mělo jít o 1 a 3denní kultivaci buněk v roztoku po jednodenním luhování. Pisatelka jako by si sama nebyla jistá, jaké jsou podmínky přípravy vzorku, protože je někdy komentuje ambivalentním způsobem, např. “třídenní metoda se třepáním”.

Posudek oponenta

Vojtová, Lucy

Práce sl. Kozlíčkové je napsána česky, celkem logicky za použití 55 odkazů na literaturu. Jen není jasné, proč studentka vybrala jen "nějaké" antimikrobiální kovy a neuvedla další běžně používané, jako např. zinek, selen atd..Proč byly vybrány jen nějaké biopolymery - chitin, chitosan, lignin, se kterými se v práci nepracuje, ale ne další, např. oxidovaná celulóza, která byla v komerčních produktech? Navíc, z hlediska splnění cílů, měly být připraveny i směsi kovů naprašováním (byla připravena jen měď) a také měla být sledována stabilita kovových povrchů ve vodném prostředí - to jsem v práci nenašla. Z formálního hlediska byly některé nakopírované obrázky ve špatném rozlišení, např. u obr. 6 není chemická struktura ani jedné látky čitelná. Také chybí seznam zkratek a není nikde uvedeno, co znamená Mw a Mn a proč studentka nepoužívá jednotné označení střední molekulové hmotnosti? Co se týče výsledků, v popisu práce je sice uvedeno, že byla použita statistika pomocí Studentova testu, v grafech jsem ovšem statistické zpracování nenašla (kromě odchylek). Studentka píše, že výsledky "průměrovala", ale z kolika hodnot? Také diskuze je velice plochá bez jakékoliv interpretace výsledků. Na druhou stranu musím vyzdvihnout interdisciplinaritu práce, která propojuje jak materiálovou chemii tak i přírodní vědy přes biologické in vitro testování bez čehož by byly výsledky smotných materiálů neúplné. Téma je vysoce aktuální s aplikací především v hojení chronických ran.

eVSKP id 138937