ČECHOVÁ, L. Generace nanočástic elektrickým výbojem v kapalinách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.
Bakalářská práce se zabývá generací stříbrných nanočástic pomocí stejnosměrného elektrického výboje a představuje pilotní studii generace nanočástic v použitém plazmovém systému. Jako prekurzor byl použit roztok dusičnanu stříbrného o různých koncentracích. Tvorba nanočástic stříbra byla potvrzena metodou SEM/EDS. Práce dále zkoumá vliv experimentálních podmínek na produkci nanočástic, který vyhodnocuje porovnáváním absorpčních spekter. Studentka pracovala během řešení bakalářské práce samostatně. Zpracování a interpretaci výsledků pravidelně konzultovala. Vlastní práce je psaná srozumitelně, členění na jednotlivé kapitoly je logické. Oceňuji využití zvoleného textového editoru. Teoretická část přehledně rozebírá danou problematiku s bohatým využitím dostupné literatury. Výsledky včetně jejich interpretace jsou prezentovány přehledně. Závěry jsou jasně formulovány a současně studentka navrhuje další možné směry tohoto výzkumu. Cíle této bakalářské práce byly splněny a doporučuji ji hodnotit výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A |
Předložená bakalářská práce je experimentálního charakteru a zabývá se generací stříbrných nanočástic v kapalinách za pomoci elektrického výboje. Autorka realizovala sérii experimentů, při kterých zkoumala závislost koncentrace připravených nanočástic v závislosti na různých experimentálních podmínkách. Práce vychází z 26 rešerší a je logicky členěna do 7 kapitol. V první polovině teoretické části autorka seznamuje čtenáře s plazmatem a jeho generací v kapalinách a možnostmi jeho charakterizace. Ve druhé části se věnuje metodám přípravy nanočástic a možnostem jejich charakterizace. Experimentální část je věnována popisu samotné práce a použité aparatury. Dále následuje přehled získaných výsledků týkající se vlivů jednotlivých parametrů experimentu na množství vzniklých stříbrných částic pomocí UV-VIS spektrometrie. Práci se nevyhnuly běžné formální chyby jako běžných místo běžným (začátek podkap. 2.1.2), Fentova reakce (místo Fentonova, str. 4), Pro diagnostikU plazmatu (str. 5), a další maličkosti z nepozornosti. K práci mám následující připomínky: - Definice plazmatu a následné rozdělení plazmatu podle teploty mohlo být provedeno lépe, odpovídající odborné literatury je dostatek (z toho vyplývá i nejednotnost v názvosloví (nízkoteplotní vs. netermické) - Chybí ohraničení grafů u 4.1-4.4 - V seznamu použitých zkratek a symbolů by měly být uvedeny i ostatní použité zkratky (BSE, EBSD, AFM, …)
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | C | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 104788