SEIDLEROVÁ, R. Ověření validity IMU senzoru pro vybraný plavecký způsob [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. 2025.
Práce se zabývá aktuálním tématem využití IMU senzorů pro analýzu plavecké techniky motýlek. Zvolený přístup odpovídá současnému trendu začlenění nositelných senzorů do tréninkové praxe a přináší prakticky využitelná data. Studentka porovnává výstupy senzoru SwIMU s referenčním systémem Tachograf II a zaměřuje se na validitu a reliabilitu několika klíčových metrik. Teoretická část je poměrně stručná, přesto obsahuje všechny podstatné informace. Studentka zařadila kapitoly o 2D, 3D, tachografických i IMU metodách, včetně digitálního dvojčete. Snaha o kritické zhodnocení jednotlivých technologií je zřejmá u přístrojových metod, v jiných částech ale převažuje spíše popisný přístup. Některá tvrzení, například označení 2D analýzy za nejspolehlivější metodu, nejsou podložena odborným zdrojem. Terminologicky by bylo vhodné upřesnit použití výrazu „delfíní vlny“, který není běžně standardizován, a výklad, že druhý kop je u motýlka silnější, by měl být podložen vhodným odborným zdrojem, protože uvedená formulace se jeví jako nepřesná. Na druhou stranu, studentka pracovala s aktuálními vědeckými články a správně uvedla řadu relevantních studií. Závažným nedostatkem je nedodržení citační normy. Práce v mnoha případech nerespektuje pravidla citačního formátu, chybí např. jména autorů u pěti uvedených zdrojů (17, 18, 22, 27 a 54), jednotná forma u elektronických zdrojů, některé zdroje nejsou dohledatelné aj. Cíle práce jsou zřetelně stanoveny a odpovídají zaměření práce. Výzkumné otázky jsou formulovány srozumitelně, pouze otázka VO4 zůstala beze změny, přestože byla doporučena k úpravě. Formálně se v práci objevují drobné terminologické nepřesnosti (např. „plavecký styl“ místo „způsob“) a u přístroje Tachograf II dochází k nejednotnému pojmenování („Tachograf II“ vs. „tachograf“), i když se jedná o tentýž přístroj v jiném zapojení. Metodická část je zpracována dostatečně podrobně, s popisem měření, přístrojového vybavení i prostředí. Statistické zpracování je věcně zvládnuté, i když úvodní část kapitoly 3.6 obsahuje nejasné formulace – například není zcela zřejmé, u jakých konkrétních dat bylo prokázáno normální rozložení, protože v textu se objevuje nevhodná formulace: „Pokud náhodou nebylo zjištěno normální rozložení dat.“ Dále není jasně specifikován záměr, proč byly odečteny rozdílné hodnoty průměrů, což se čtenář dozvídá až v kapitole výsledků. Oceňuji, že studentka věnovala pozornost i limitům měření a věcně je popsala – zejména problém synchronizačního skoku nebo usazení přístroje na startovní blok, což mohlo být ještě podrobněji rozebráno. Výsledková část je zpracována věcně a tabulkově systematicky, ale její přehlednost a vizuální srozumitelnost by mohly být výrazně lepší. Práce obsahuje množství číselných údajů, avšak ty zůstávají v textu pouze popisně prezentovány, bez zvýraznění toho, které výsledky jsou pro práci klíčové a proč. Pro větší přehlednost výsledků by bylo vhodnější rozšířit je o grafické zpracování, např. o souhrnné grafy rozdílů mezi přístroji, vizualizaci reliabilit u jednotlivých metrik apod., které by umožnilo čtenáři rychleji porozumět vztahům a rozdílům mezi zařízeními. V tabulce 11 je použité formátování matoucí – jednotky jsou uvedeny v levém sloupci místo obvyklého umístění v záhlaví tabulky, což ztěžuje orientaci. V samotném textu výsledků se studentka místy uchyluje k interpretacím („mohlo být způsobeno...“, „pravděpodobně vliv...“), které by patřily až do diskuze. Na některých místech není jasně oddělena prezentace výsledků od jejich komentáře. Při prezentaci dat se rovněž nepracuje dostatečně se zvýrazněním těch metrik, u kterých byl nalezen statisticky významný rozdíl či naopak potvrzena validita. Významné výsledky (např. ICC > 0,9, korelace s p
Autorka se věnovala ověření validity a reliability senzoru SwIMU u plaveckého způsobu motýlek, přičemž na základě zvolených výzkumných otázek systematicky sestavila metodiku práce i interpretaci výsledků. Cíle práce byly splněny, a to jak po obsahové, tak metodologické stránce. Fakticky je práce velmi zajímavá, aktuální, logicky členěná a diskuze je věcně dobře zpracovaná. Teoretická část práce je dostatečně rozsáhlá, přehledná a pokrývá řešené oblasti. Některé podkapitoly však mohly být zpracovány detailněji. Doporučil bych rozšířit část zaměřenou na analyzované proměnné a jejich vztah k validaci a reliabilitě měření. Zajímavá je část pojednávající o tématu digitálního dvojčete sportovce. Citace jsou většinou aktuální, opřené o relevantní studie. Rozbor současného stavu poznání v teoretické části (zejména na stranách 18–20) by mohl být hlubší — doporučuji podrobněji analyzovat výsledky dosavadních studií a jejich relevanci pro vlastní výzkum. Interpretace výsledků představuje spíše slabší stránku práce. Ve výsledcích postrádám větší názornost — například ukázku signálu, korelační graf analyzovaných proměnných či zvýraznění statisticky významných výsledků. V tabulce 11 by měly být jednotky uvedeny přímo u jednotlivých proměnných. U tabulky 13 (část „výjezd“) by místo nulových hodnot měly být uvedeny proškrtnuté kolonky, neboť se frekvence vzhledem k typu pohybu nemůže hodnotit. Výsledky jsou kvůli těmto formálním nedostatkům místy obtížněji srozumitelné. Z pohledu jazykové a stylistické úrovně chybí finální jazyková korektura práce. Text obsahuje občasné hovorové výrazy, neobratné formulace i překlepy. Využití literárních zdrojů je nadstandardní, avšak obsahuje významné formální chyby. Primárně v diskusi na stranách 46–48 je použito chybných odkazů na neexistující zdroje [72–77]. Tyto zdroje nejsou v seznamu literatury vůbec uvedeny a jedná se pravděpodobně o chybnou editaci nebo automatické generování odkazů při finalizaci textu. Dále se v seznamu literatury vyskytují chyby zápisu neodpovídající normě ČSN ISO 690 — častým problémem jsou chyby v zápisu autorů, nadměrné kapitalizace názvů článků a nekonzistentní forma zápisu DOI. Přes uvedené nedostatky práce představuje kvalitní odborný výstup, který je přínosný pro oblast aplikace sportovních technologií v plavání.
eVSKP id 167577