ŘEHÁK, P. Studium vlivu modifikace separátorů na vlastnosti Li-S akumulátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Student Bc. Petr Řehák se věnoval ve své diplomové práci studiu vlivu separátorů a jejich modifikace na vlastnosti Li-S akumulátorů. Student po celou dobu přípravy práce pracoval samostatně a s velkým nadšením. Samostatně zpracovával teoretickou část práce a aktivně si dohledával další literaturu nad rámec té doporučené vedoucím. V přípravě vzorků upravených separátorů započal již před zahájení zimního semestru, bohužel všechny připravené vzorky se nepovedlo nakonec proměřit a do textu diplomové práce se dostala jen jejich větší část. Samotné zpracování finálního textu by si zasloužilo o něco více času, ale i přes tuto připomínku hodnotím práci 92 body tedy známkou A.
Student měl za úkol modifikovat komerční separátory pomocí aktivních povrchových vrstev. Takto upravené separátory byly použity v článcích Li-S, kde bylo cílem změřit a porovnat jejich fyzikální a chemické vlastnosti. V rámci praktické části student měřil 3 různé typy kladných elektrod v kombinaci se 4 typy modifikovaných i nemodifikovaných separátorů. Ve výsledku tak měřil 12 různých článků, což je minimálně 2krát více než v běžných diplomových pracích. Je tedy zřejmé, že student musel práci věnovat neuvěřitelné množství hodin, navíc při ztížené situaci kvůli pandemickým opatřením. Bohužel zpracování práce tomu neodpovídá. Práce je i přeš rozsah 111 stran na průměrné úrovni a obsahuje formální a gramatické chyby, případně překlepy. K praktické části práce mám však množství následujících připomínek: • Student v případě všech elektrod popisuje jednotlivé naměřené voltamogrami (CV) v závislosti na použitém separátoru. Jediné porovnání pak představuje tabulka (Tab. 2,6 a 10), v které student porovnává tzv. nejvyšší anodické a katodické píky. Voltamogrami Li-S článků ale obsahují těchto píků víc, přičemž každý odpovídá různým chemickým procesům. Student tak často srovnává mezi sebou píky různých chemických procesů, jelikož ne u každého vzorku je právě ten samí pík nejvyšší. Toto srovnání je tak zcestné a nic nevypovídající. Vypovídajícím by bylo např. srovnání jednotlivých voltamogramů v jednom grafu, které v práci samozřejmě chybí. • Student dále opět jen tabulkově porovnává tzv. korekční cykly GCPL (Tab. 3,7 a 11). Hodnoty v tabulce však občasně neodpovídají grafům ani doprovodnému textu. Např. dle obrázku 54 klesla hodnota kapacity v druhém cyklu GCPL na úroveň cca 430mAh/g, v tabulce 3 však student očividně udává hodnotu z cyklu prvního (podobně v případě obr.52 a tab.3). Student tak opět v tabulce porovnává různé zdroje hodnot (1 cyklus vs. 2 cyklus GCPL). • Hlavní částí práce bylo 50 cyklů GCPL, které student v rámci jednotlivých elektrod mezi sebou porovnává opět jenom tabulkově (Tab. 4, 8 a 12), přičemž by bylo vhodnější a přehlednější je srovnat ve společném grafu. Jednotlivé grafy GCPL jsou malé, hodnoty v grafech jsou vždy jinou barvou, a ne vždy je tak na první pohled zřejmé, zdali se jedná o kapacitu nebo účinnost. • Jako poslední srovnává student impedanční spektra měřené metodou EIS před a po cyklování GCPL, opět jen ve formě krátké tabulky (Tab. 5,9 a 13). V těchto tabulkách porovnává jednotlivé články na základě hodnot Rct, přičemž nikde v práci není uvedeno, co tato hodnota znamená, proč se sleduje ani jak k ní přišel. Dle mého názoru měl student věnovat studiu a popisu jednotlivých měřících metod (kap. 6.1) více času a víc než jen jeden odstavec textu a mohl se tak těmto chybám vyvarovat. Navzdory výše zmíněným nedostatkům a s přihlédnutím k množství práce, které musel student navzdory omezenému provozu vykonat, hodnotím práci 78 body, tedy známkou C.
eVSKP id 134661