VOTAVA, T. Určování mechanických vlastností spongiózní kostní tkáně lebeční kosti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.
Student během řešení bakalářské práce pracoval zodpovědně a pravidelně práci konzultoval. Zvládl z mikroCT snímků vytvořit sérii výpočtových modelů, provést řešení a posoudit mechanické vlastnosti spongiózní kostní tkáně lebeční kosti. Obrovským přínosem práce je navržení funkční zavilosti Youngova modulu pružnosti kostní tkáně v zavilosti na její pórovitosti, která se v literatuře nenachází. Autorovi je nutné vytknout vágnost některých formulací a text místy působí chaoticky. Student pracoval na bakalářské práci svědomitě a zcela samostatně. I přes uvedené drobné výtky práci doporučuji k obhajobě a navrhuji známku A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Bakalářská práce pana Votavy se zabývá problematikou určování mechanických vlastností spongiózní kosti lidské lebky. Vzhledem k rostoucí poptávce po biomechanických analýzách implantátů v rámci kraniomaxilofaciální soustavy ze strany klinických praktiků není o aktuálnosti této problematiky sporu. Ba co víc, odborná literatura nenabízí příliš uspokojivé odpovědi na otázky po materiálových charakteristikách lebeční spongiózy použitelných ve výpočtových modelech vyšší úrovně. Autor se pokusil přispět k zodpovězení těchto otázek. Mezi silné stránky práce patří následující: Na základě dat z mikro-CT autor provedl měření histomorfometrických parametrů spongiózní části pěti vzorků lebeční kosti včetně posouzení vlivu volby spodní prahové hodnoty pro segmentaci. Z týchž snímků vytvořil sadu výpočtových modelů spongiózy s detailní trámečkovou architekturou, což není rutinní záležitost pro studenta specializace Biomechanika, natož pro uchazeče o bakalářský titul. Autor provedl sérii výpočtových experimentů, na jejichž základě odhadl zdánlivé moduly pružnosti spongiózní kosti v předem vymezených oblastech jednotlivých vzorků/segmentů. Vhodnou syntézou výsledků histomorfometrické analýzy a výpočtového modelování se mu podařilo navrhnout funkční závislosti typu E=f(BV/TV), které jsou použitelné zejm. při výpočtovém modelování problémů lebečních implantátů. Navržené závislosti pro spongiózu lidské lebky (diploe) v literatuře chybí, takže přínos této bakalářské práce je zřejmý. Dojem z práce kazí tyto skutečnosti: Autorova formulace problému je vágní („Problémem je tedy určení mechanických vlastností spongiózní kostní tkáně“). Lze jen zalitovat, že málo akcentoval skutečný problém, o kterém se (jakoby mimochodem) pouze zmínil na str. 11 („Bohužel zde není možné uvést vztahy, které by popisovaly tuto závislost pro diploe, protože v době psaní práce tyto vztahy nebyly v literatuře k dispozici.“). Samotný text práce je nevyrovnaný a svědčí o koncepční nepromyšlenosti. Kapitoly 4, 6 a 7 jsou dle mého názoru zcela zbytečné; jsou to pouhé a velmi útržkovité popisy anatomie lebky, principů rentgenových zařízení apod., které nijak nepřispívají k diskuzi o řešeném problému či metodách řešení. Kromě toho obsahují chybné formulace/interpretace, např.: „Kvůli tomu, že vzorek při vyšetření na [micro-CT, pozn. LB] rotuje, nelze vyšetření vykonávat in vivo.“ Autor zde zapomíná na to skutečně podstatné, a tím je míra ozáření... Obr. 4.1 a 4.2 nekorespondují s textem, který se na ně odkazuje (píše se o konkrétní části lebky, obrázky ukazují celou lebku). Zcela chybí analýza veličin podstatných pro následné výpočtové modelování. Na str. 22-23 jsou sice vymezeny pojmy "segment", "úsek" a "oblast", nicméně orientace v řešených variantách je poměrně obtížná. Popisy dílčích výpočtových modelů jsou velmi útržkovité a obsahují řadu nešťastných formulací, např.: „Dalším nutným předpokladem jsou malé deformace materiálu (napětí v kosti není vyšší než mez pružnosti)“ [pozn. LB: chybné chápání pojmu malé deformace], „S ohledem na to, že model materiálu je uvažován jako lineárně pružný, je velikost posuvu nezávislá na zjišťovaných mechanických vlastnostech.“ [pozn. LB: a co rovnice 9.2.1?] nebo „Tento prvek [SOLID187, pozn. LB] má 3 stupně volnosti.“ [pozn LB: 3°V má jeden uzel toho prvku]. Získané závislosti E=f(BV/TV) jsou na obr. 9.16-9.19 srovnávany se vztahy z literatury, avšak nejsou u nich respektovány rozsahy platnosti, jak o nich autor referuje v kap. 5. Po praktické stránce pan Votava odvedl kus dobré práce, kterou však kazí její prezentace. Doporučuji k obhajobě a navrhuji známku B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 124448