KUBÁT, D. Záchranné prostředky v letectví [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Daněk, Vladimír

Bakalářská práce obsahuje 47 stran textu, včetně obrázků. Patří k méně náročným pracím, jedná se rešerši existujících záchranných prostředků v letecvtví. Dle zadání mělo být těžištěm bakalářské práce pojednání o prostředcích pro záchranu posádek vojenských i civilních letadel. Bakalář zpracoval svou práci v poněkud širším pojetí, než bylo předpokládáno zadáním práce. Věnoval se i pozemním záchranným pracím v letectví a jejich organizačnímu zabezpečení. To je chvályhodné, avšak část o záchranných prostředcích pilotů ve vojenství je zpracována v poněkud menším rozsahu ve srovnání s jinými částmi práce.  To padá hlavně na vrub toho, že bakalář velmi málo konzultoval s vedoucím bakalářské práce, přestože měl na zpracování bakalářské práce více jak rok času. Zcela ve své práci pominul další možnosti záchrany pilotů používaných zejména u ultralehkých letounů, kdy se pilot zachraňuje pomocí vystřelovacích padáků s celým letounem nebo celou kabinou.

Posudek oponenta

Chlebek, Jiří

Práce je rozčleněna do sedmi kapitol včetně úvodu a závěru, ve kterých autor přibližuje problematiku záchranných prostředků v letectví. Vycházejíce z jednotlivých požadavků zadání lze po přečtení práce nabýt dojmu, že se autor ne zcela ztotožnil s hlavním cílem BP a to zaměřit se na záchranné prostředky použitelné v případě selhání konstrukce, nebo systémů letadla, tudíž systémy instalované přímo na palubě letadla. Autor BP danou problematiku rozšířil i na další kategorie prostředků, používané na zemi (na letištích, při pátrání po letadlech, při záchraně přeživších atd.). To v konečném důsledku vedlo k poměrně významnému rozšíření dané oblasti, na úkor detailnosti popisu, případně komplexnímu výčtu jednotlivých prostředků. Kapitola 2 je věnována záchranným prostředkům civilního letectví (zejména palubního nouzového vybavení), včetně  GPS majáků (kde popis jejich rozdělení a použití ne zcela přesně odpovídá provozním zvyklostem). Kapitola 3 je zaměřena na vojenské letectví, kde vystřelovací sedačky jsou zmíněny velmi stručně a další část je věnována záchraně posádek (letecké a pozemní), což je poněkud mimo rámec zadání. Za zcela nepatřičnou považuji zmínku o využívání navijákových systémů při "lesnických pracech", hašení požárů, nebo při záchraně "personálu" během bojových akcí. Autor zde rovněž zaměňuje činnosti SAR a COMBATSAR realizované armádními pozemními prostředky (např. obrněnými či vyprošťovacími vozidly). Až poslední část této kapitoly je věnována poněkud nelogicky samotným padákům a jejich funkci, přestože tyto hrají zásadní roli při záchraně pomocí vystřelovací sedačky a jsou rovněž významným záchranným prostředkem v daných kategoriích civilního letectví. Autor zcela opominul řadu významných záchranných prostředků (jak civilních, tak vojenských) instalovaných jak na palubách letadel tak např.na letištích. Jako příklad lze uvést padákové systémy pro malá letadla a bezpilotní prostředky, záchranné moduly či kapsle, pozemní záchytné systémy, prostředky pro zbrždění a zastavení letadla (EMAS) apod. Kapitola 4 nazvaná nepříliš vhodně "Správa záchranných prostředků", z ne zcela zřejmých důvodů popisuje roli EASA a FAA a kapitola 5 "Organizace provádějící záchranné mise" popisuje působení jak národních (USA), tak mezinárodních organizací, které mají vztah k bezpečnosti letectví (jak civilního, tak vojenského), obě tyto části jsou strukturovány nelogicky (bez vzájemné souvislosti v oblasti působnosti jednotlivých organizací) a jsou rovněž zařazeny v práci nad rámec požadavků zadání. Z formálního hlediska lze autorovi vytknout pravopisné a stylistické nedostatky, případně zhoršenou čitelnost  grafických příloh (obrázků) způsobenou jejich zvolenou menší velikostí, nesprávné nebo chybné uvádění významu některých zkratek (bez jejich originálního anglického znění) a jejich nahodilé řazení (nikoliv podle abecedy). Použité obrázky (některé) obsahují anglický popis bez doplnění českých ekvivalentů. Autor rovněž používá chybnou (nestandardní) terminologii užívanou v letectví (např. skluzavka místo skluz, vor místo člun apod.). V textu jsou rovněž použity nestandardní obraty, vyplývající z autorova překladu zahraničních zdrojů, odchylující se od ustálených zvyklostí v oblasti letectví, resp. technických oborů obecně. Autor rovněž nepoužívá jednotnou terminologii (např. střídavě uvádí pojmy vystřelovací / katapultovací), což u závěrečné práce technického zaměření není vhodné. Rověž rozvržení textu na jednotlivých stránkách není rovnoměrné, podkapitoly začínají na nové straně, hlavní kapitoly (3,4,5) však nikoliv. Celkově práce působí značně neuspořádaným, až chaotickým dojmem, kdy je patrná snaha autora zpracovat  komplexně problematiku záchrany, resp.záchranných prostředků v civilním i vojenském letectví koncentrovanou do minimálního rozsahu práce. To vedlo k nevyváženosti jednotlivých částí práce a k relativně povrchnímu zpracování základního cíle zadání. Přes výše uvedené výhrady lze konstatovat, že práce splnila požadavky zadání a je možné ji doporučit k obhajobě.

eVSKP id 153950