HEJDOVÁ, M. Hudební přehrávač s mikrokontrolérem ARM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Diplomová si klade za cíl konstrukci zařízení pro přehrávání MP3. Prvotní plán byl využít procesoru ARM v dostupném školním kitu. Během řešení došlo nejen k rozvolnění studia ale i ke změně vedoucího práce. Výsledkem bylo, že v posledním roce již bylo široce dostupné zařízení, řešící danou problematiku v podstatě automaticky. Proto bylo zadání mírně upraveno (přidání řízení efektů) a proto také práce může působit rozdvojeně (vývojová deska s NXP procesorem a Raspberry Pi). Vlastní diplomová práce pak obsahuje poměrně velkou část obecného popisu použitých prostředků (struktura mp3 souborů, tagy, hw kity) a již méně se věnuje obecným možnostem jak dosáhnout efektů při přehrávání hudby. To je částečně způsobeno i tím, že studentka se aktivněji věnovala řešení spíše ke konci semestru. Přesto však práce splňuje zadání.
Studentka Martina Hejdová měla ve své DP realizovat MP3 přehrávač s vizuálními efekty na vybrané platformě ARM. Tento úkol z velké části splnila s pomocí vývojového kitu Raspberry Pi, nicméně ze závěru vyplývá, že vizualizace pomocí RGB LED funkční není. Vlastní přehrávání MP3 obstarává program mpg321, který je šířen pod GNU licencí. Z tohoto pohledu je obšírný popis dekódování MP3 v kapitole 1 zcela zbytečný, protože jej za studentku vyřešil autor mpg321. Studentka však k přehrávači napsala Python skripty, které zajišťují jeho ovládání pomocí tlačítek a LCD displeje připojenými ke kitu. Takové řešení osobně považuji za elegantní, nejsem si však úplně jistý, jestli zcela odpovídá představám vedoucího práce. Práce ma dobrou odbornou úroveň a studentka se vyjadřuje technicky správně, až na občasné excesy jako "ochranné tranzistory" (str. 40 a 45). Největší výhrady tak mám k členění textu práce. Pořadí výkladu je totiž často zpřeházené, například obecný popis standardu MPEG (str. 15) bych očekával ještě před vlastním popisem formátu MP3 (str. 13). Situace se (mimo mnoha jiných případů) opakuje v kapitole 4, kde studentka nejdříve konstatuje, že LED hodlá ovládat pomocí obvodu PCA9635 (str. 44), ale skutečný důvod tohoto řešení (problémy se softwarovou PWM) vysvětluje až na str. 52. Podobný problém vykazuje i kapitola 1.1, kde studentka míchá popis procesorových architektur s dekódováním MP3 formátu. Strany 49 až 54 jsou psány menším fontem než zbytek práce, jiné zásadní formální nedostatky jsem nenalezl.
eVSKP id 66336