NOVOTNÝ, J. Řídicí systém pro stanoviště testování dveřního aktuátoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Na 50 stranách autor popisuje implementaci testovací stanice na bázi PLC a HMI, která pomocí průmyslového převodníku testuje souásti dveřního aktuátoru komunikující pomocí CAN a LIN technologií. Student se musel zorientovat v problematikách tvorby PLC aplikace, HMI aplikace a vypořádat se s integrací automotive komunikačních sběrnic do průmyslového prostředí. Informace čerpal z mnoha internetových zdrojů, firemní literatury jednotlivých součástí a několika konferenčních článků. Práce pečlivě dokumentuje postup, přičemž jsou uvedeny i dílčí výňatky vytvořeného kódu. Teoretická část zahrnuje mini rešerši komunikačních technologií pro automotive prostředí a je elegantně zpracovaná. Vyjadřování je věcné a čtivé. Všechny ilustrace jsou přehledné. Výsledkem práce je fungující testovací systém, který bude součástí průmyslové linky. Student pracoval samostatně, přičemž konzultoval problémy hlavně ve firmě, se kterou zadání řešil, a reportoval postup prací. Zadání patří k náročnějším, přičemž se podařilo propojit heterogenní systémy i přes obtíže v důsledku zpoždění, po kterém byly informace ohledně převodního zařízení k dispozici.
Student měl za úkol navrhnout a realizovat kompletní řídicí systém testovací stanice dveřního aktuátoru na bázi PLC, včetně komunikačního propojení přes TCP-CAN/LIN převodník MACH-ETH, implementace uživatelského rozhraní HMI a dokumentace vytvořeného řešení. Zadání bylo bezezbytku splněno. Po odborné stránce je práce na velmi dobré úrovni. Student zvládl problematiku jak z hlediska návrhu softwarové architektury systému, tak vlastní realizace funkčních bloků, komunikace i vizualizace. V praktické části byly vytvořeny rozsáhlé funkční bloky v jazyce SCL, které zajišťují veškerou potřebnou funkcionalitu: navazování TCP spojení s převodníkem, sestavování zpráv v CAN a LIN formátu, dekódování přijatých dat i řízení testovacích sekvencí. Pozitivně hodnotím i propracovanou část vizualizace, která umožňuje jak manuální, tak automatické spouštění testovacích sekvencí, a zahrnuje kompletní ovládání stanice i diagnostiku. Student zde prokázal schopnost návrhu uživatelského rozhraní v prostředí TIA Portal včetně použití faceplatů, řízení přístupu a prezentace výsledků testů. Práce rovněž obsahuje detailní popis testovacích kroků, struktury zpráv i nastavení komunikace s převodníkem MACH-ETH. Celkové pojetí systému vykazuje vysokou míru samostatné inženýrské práce. Práce je logicky členěna, přehledná a většinou srozumitelně formulovaná. V textu se vyskytují pouze drobné jazykové a stylistické nepřesnosti, které však neovlivňují srozumitelnost. Přehledné schéma testovací stanice, blokové diagramy a výpisy funkcí vhodně podporují porozumění navrženému řešení. Pro ještě lepší dokumentaci by bylo možné doplnit stavový diagram logiky řízení testu, který by přehledně ukázal sekvenční logiku řízení celého testovacího procesu. Tento nedostatek je však dílčí a na celkovém výsledku práce má pouze malý vliv. Student v práci prokázal velmi dobrou orientaci v problematice návrhu průmyslových řídicích systémů, komunikace po sběrnicích CAN a LIN i realizace SW v prostředí TIA Portal. Práce obsahuje značné množství vlastního vývoje a přináší prakticky použitelný výsledek. Zadání bylo splněno a práci hodnotím A 94 bodů.
eVSKP id 168188