TUŠKA, J. Projekt výrobní linky na dílce motorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2009.

Posudek vedoucího

Rumíšek, Pavel

Poměrně složité a obsáhlé téma diplomní práce (Projekt výrobní linky na dílce motorů) vytvářelo v průběhu řešení řadu problémů a složitostí nejen v oblasti konkrétního technického a projektového řešení, ale i v oblasti ekonomického hodnocení celkových přínosů. Lze však jednoznačně konstatovat, že k zvládnutí všech problémů, které se v průběhu řešení práce vyskytly, přispěl student především svým aktivním a poctivým přístupem a v průběhu řešení byl velmi samostatný. Vzhledem k tomu, že cíle a požadavky zadání byly ve všech bodech splněny, je možno předpokládat, že i výsledky řešení budou v praxi plně využitelné. Grafická a stylistická úprava práce i celkové uspořádání práce je na odpovídající úrovni. Rovněž práce studenta s literaturou a dalšími prameny byla velmi dobrá.

Posudek oponenta

Horák, Jaroslav

V rámci řešení své diplomní práce splnil diplomant požadavky na úplnost vypracování úkolu s tím, že jeho řešení je provedeno aplikací běžných metod a vzorů. V úvodu (L8) vytyčuje základní cíl úkolu, spočívající ve volbě mezi variantou „dvousměnného provozu“ s vyššími IN a kapacitními rezervami nebo „třísměnného provozu“ s vyššími mzdovými náklady bez kapacitních rezerv. Celá rešeršní část (L9-L39) je zpracována podle vhodně zvolené literatury. Dostatečný rozsah má technologická část, v projekční části by bylo vhodné uvést i kapacitní propočty elektrické energie, postrádám metody hodnocení investičních variant. Zhodnocení stávajícího stavu výroby (L42-L44) uvádí, že se jedná o projekt převodu výroby čtyř dílců proudového motoru a s ohledem na pokles odbytu je zvažována varianta nahrazení dvousměnného provozu záměrem provozu třísměnného s tím, že je třeba oba záměry ekonomicky zhodnotit. Následují dva variantní návrhy pro 8 pracovišť (L44-L65), což je částečný odklon od přímé linie k dosažení vytyčeného cíle. Obě zpracované varianty se příliš neliší a pro vytyčený cíl je volba varianty nepodstatná. Ovšem s ohledem na zdůvodnění na L44 lze uznat, že tato část řešení je v souladu se zadáním. Vlastní návrhy pracovišť jsou provedeny s profesionální rutinou, škoda, že zde ještě nejsou uvedeny příkony strojů. Výběr ze 2 variant pracovišť (L66-L69) je proveden váhovou metodou a nemám k němu připomínky. Technologický projekt (L70-L73)je zpracován pro preferovanou variantu třísměnného provozu s ohledem na vybrané varianty pracovišť. V kapacitním propočtu postrádám ještě vyhodnocení spotřeby elektrické energie a výpočet výkonu linky. Dispoziční řešení i materiálové toky jsou propracovány a dokumentovány velice dobře. V ekonomickém hodnocení (L74-L78) je hodnocena „dvousměnná“ a „třísměnná“ varianta. Hodnocení je však provedeno pouze na základě porovnání nákladů obou variant v jednotlivých letech a není jasně zvolena optimální varianta. Pro hodnocení investičních variant by bylo vhodnější volit metodu, která zohledňuje veškeré peněžní toky spojené s investicí a respektuje navíc i faktor času. Proto také nepůsobí zcela přesvědčivě závěr (L79), ve kterém je doporučena varianta „třísměnného provozu.“ Celkově diplomovou práci hodnotím jako velmi obtížný a rozsáhlý úkol z oblasti PVS a investičního rozhodování, který je přijatelně zpracován v projekční části, méně zdařilé je pak následné ekonomické vyhodnocení a s tím spojené doporučení optimální varianty. Požadavky kladené na cíle diplomové práce však byly splněny a diplomovou práci doporučuji zcela jednoznačně k obhajobě.

eVSKP id 20323