KRAMNÝ, B. Kytarové efekty typu Wah-Wah [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Studentovi byla bakalářská práce vrácena k přepracování. Mezi řádným a opravným termínem obhajoby měl student dva měsíce na přepracování práce. Ozval se mi však až 25.7., tedy po uplynutí cca 70 % času, že začíná na opravě pracovat. Poté proběhla jedna stručná e-mailová konzultace, kde se řešila jen malá část toho, co bylo studentovi vytýkáno v posudcích. Student poté poslal vedoucímu práci pouze jedinkrát ke kontrole, a to dva dny před termínem odevzdání. Přestože v některých ohledech práce byla vylepšena (převážně smazáním nadbytečných částí), stále se hojně vyskytují nevhodná vyjádření, nepřesné a neodborné pojmy, nelogické řazení informací či nedůležité a zbytečné pasáže. Student nenastudoval dostatečně teoretický princip a funkci efektů typu Wah-Wah z literatury. Také dostatečně neověřil, zda prakticky platí uvedené teoretické matematické vztahy. Formální úroveň práce zůstala nízká, některé obrázky jsou příliš velké, některé malé, v odkazech na obrázky chybí text „obr.“ nebo číslo obrázku, na mnoho obrázků není odkázáno v textu. Práce stále obsahuje enormní množství překlepů a pravopisných chyb. Student vedoucímu nepředvedl vytvořený laboratorní přípravek. Pouze uvedl fotografii v krabičce, avšak není jasné, co se nachází uvnitř. Pravděpodobně obvod zůstal stále zkonstruován na univerzálním plošném spoji.
Závěrečná práce byla dopracována na základě výtek komise a původního posudku oponenta i vedoucího práce jen částečně. I v současné chvíli práce vykazuje řadu nedostatků a autor jejímu dopracování nevěnoval dostatečnou pozornost. V textu se stále objevují chyby, na které bylo upozorněno již v původní verzi práce, a objevují se i nové nedostatky. Stále je tak v textu vyskytuje např. slovo „jakkost“, které postačovalo jen vyhledat a nahradit. Podstatný nedostatek práce, která je založena na analýze změn hodnot jednotlivých (prakticky všech) diskrétních prvků ve schématu, spatřuji ve velmi nízké diskuzi dosažených výsledků. Doprovodný text je jen popisem „na obr. xy je vidět toto“. Není nijak konstatováno, zda dosažené výsledky odpovídají teoretickým předpokladům. Především pak, pokud se některé výsledky simulací odchylují od ostatních, zcela chybí kritická analýza možných příčin a snaha je cíleně eliminovat či omezit. Platí to především pro pozorování v obr. 3.14, 3.17 a 4.5, viz komentář níže. Po odborné stránce jsou v textu nejasné formulace. Např. při popisu zapojení GCB-95 jeho hlavním rozdílem oproti řešení Vox V847 je přítomnost vstupního sledovače (bufferu) s tranzistorem Q1 (obr. 3.5). Dle textu díky jeho vyšší vstupní impedanci tento buffer „…zlepšuje odezvu na nižších kmitočtech,…zvýší přenos na nižších kmitočtech…a nedochází zde tedy ke ztrátě výšek. Jako tato ztráta vypadá je vidět na obrázcích??.“ (viz str. 25) Z takové formulace není čtenáři jasné, zda tedy ke ztrátám dle textu nedochází nebo naopak dle obrázků ke ztrátám dochází, neboť s ohledem na přítomné „??“ není ani jasné, na jaké obrázky se autor odkazuje. V rámci simulací a analýzy změny jednotlivých prvků není nijak diskutován význam např. kapacitoru C3 (ze schématu na obr. 3.1), který je připojen ke společnému uzlu. Dle textu (str. 34) jeho „…kapacita…musí být dostatečně vysoká, aby propustila všechny chtěné frekvence…“. Nejasný je význam rezistoru R5, kdy v části věnující se analýze simulací je uvedeno, že „Nastavuje pracovní bod tranzistoru Q2“ (str. 40). Současně však jeho změna „Na tento konkrétní tranzistor MPSA18 bude mít tedy minimální vliv.“ (str. 40) Výsledky simulací jsou prezentovány na řadě obrázků. V textu se však často objevují chybné odkazy na tyto obrázky v podobě „??“. Není tedy jasné, na jaké výsledky simulací autor upozorňuje, či je vzájemně porovnává. Popisky os jsou ve všech případech velmi špatně čitelné, především pak výsledky na obr. 3.7, obr. 4.8. Sled výsledků simulací není vždy logický. Např. výsledky z obr. 3.8 (součást kap. 3.2.2) uvádí modulovou charakteristiku zapojení GCB-95 s připojeným modelem kytarového snímače na vstupu a tyto jsou porovnávány s výsledky z obr. 3.11. Model kytarového snímače je však popsán až v kap. 3.2.3, obr. 3.9. V kap. 3.2.4 jsou uvedeny výsledky simulací zapojení Vox V847, kdy byly postupně měněny prvky L1, C1, C2, C3, C4, C5, POT, R1, R2, R3, R4, R5, R6, R7, R8, R9, R10, Q1, Q2, tj. všech prvků schématu. Výsledky simulací jsou pouhým pozorováním dopadu změny jednotlivých prvků na modulovou charakteristiku. Není uveden žádný teoretický/symbolický vztahy (či alespoň jeho zjednodušené podoby) zesílení, či nastavení klidového proudu do báze tranzistorů, ze kterých by bylo možné usuzovat vliv jednotlivých prvků na relevantní parametr obvodu, a toto následně potvrdit simulacemi. Bylo např. možné očekávat, že snižováním indukčnosti induktoru L1 dojde k poklesu celkového zesílení (obr. 3.12)? V případě zhodnocení změny kapacitoru C1 jsou pozorovány změny na nízkých kmitočtech (obr. 3.13). V textu (str. 32) se správně uvádí, že společně se vstupním odporem tvoří horní propust, ale není symbolicky uvedeno, jaký je vztah mezního kmitočtu této horní propusti a jaká by měla být hodnota tohoto mezního kmitočtu, aby nedocházelo k nežádoucím změnám (tj. potlačení vstupního signálu) na nízkých kmitočtech. Autor pouze konstatuje, že „…mezní kmitočet musí být správně nastaven…“ (str. 32). Obecně výsledky simulací jsou popisovány pozitivně. To však i v případech, kdy v modulové charakteristice je pozorován ostrý nárůst zesílení, viz obr. 3.14 pro Pot=1kOhm, C2=100nF; obr. 3.17 pro Pot=80kOhm, C5=3nF. Tyto stavy autor práce ponechává bez povšimnutí. Právě již zmiňovaná nepřítomnost teoretických vztahů škodí i v případě simulace změny rezistoru R6 (str. 40), který má dle autora „…nejzásadnější vliv na nastavení pracovního bodu tranzistoru Q1 … Jak menší tak větší hodnoty než je ideální hodnota pro tento konkrétní tranzistor sníží přenos a…“. V praxi není možné se ideální hodnoty tohoto rezistoru dopátrat zkusmo simulacemi či hůře experimentálním měřením pro jiné tranzistory. Pokud je vliv R6 natolik významný, pak simulace změny typů tranzistorů (str. 30) jsou silně zavádějící. V kap. 4. je diskutováno vlastní řešení vycházející plně z Vox V847, který byl doplněn o ochranný obvod napájení. S ohledem na použitý typ tranzistoru, konkrétně BC547C – který nebyl součástí analýz v rámci kap. 3.2.4 (str 30), bylo dle autora ke správnému nastavení pracovního bodu nutné změnit hodnoty prvků R5, R6 a R9. Stejně jako bylo vytýkáno v původním posudku práce, ani nyní není jasné, jak se autor práce dopátral hodnot těchto rezistorů. Jakýkoliv matematický základ popisující postup pro nastavení klidového pracovního bodu tranzistorů v této části chybí. Přestože byl studentovi poskytnut čas na dopracování závěrečné práce, její kvalita je stále velmi nízká. V textu se nesprávně odkazuje na obrázky. V řadě případů chybí klíčové „obr.“, aby bylo zřejmé, že např. v textu „…1.1apropouští…“ (str. 13) se odkazuje na „obr. 1.1a“. Častěji se však v textu vyskytují „??“, kdy tak není už vůbec jasné, na jaké obrázky se autor odkazuje. Časté jsou také nedostatky v oddělování hlavní a vedlejší věty, či problém se syntaxí kódu (viz str. 17). V textu se vyskytuje řada překlepů a gramatických chyb, např. „…pro střídavá audio signál,…“, „…odpovídají víše zmíněným…“ Společně s výtkami uvedenými výše i tyto již drobné nedostatky svědčí o nedostatečné pozornosti autora při zpracování své práce. K posudku přikládám řadu otázek, které žádám, aby byly během obhajoby uspokojivě zodpovězeny, aby celkou obhajobu bylo možné hodnotit kladně.
eVSKP id 161926