ČTVRTNÍČEK, J. Metaheuristický plánovač pro roj bezpilotních letadel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Diplomová práce Bc. Jana Čtvrtníčka na téma "Metaheuristický plánovač pro roj bezpilotních letadel představuje" velmi kvalitně zpracovanou práci, které splňuje všechny požadavky zadání. Práce je po formální stránce kvalitně zpracována. Text je psán odborným, čitelným a srozumitelným jazykem, bez závažnějších gramatických či stylistických chyb. Student využil relevantní odbornou literaturu z oblasti metaheuristických algoritmů a UAV systémů. V teoretické části citoval aktuální a vědecky podložené zdroje, které byly následně adekvátně využity v návrhu řešení. Literární rešerše je rozsáhlá a systematicky zpracovaná. V práci oceňuji zejména velmi kvalitní srovnání plánovacích algoritmů pro pokrytí oblasti a jeho přehlednou implementaci v praktické části. Student důkladně analyzoval jednotlivé algoritmy, provedl pečlivé ladění jejich parametrů a navázal tím na promyšlené srovnání výstupů plánovačů pro řízení roje dronů v různých scénářích. Výstupem práce je funkční softwarový modul plánovače, který byl integrován do existujícího systému řídicí stanice pro UAV. Implementované algoritmy byly testovány na simulovaných scénářích, což umožňuje jejich další využití v aplikační praxi, zejména v oblasti řízení rojů UAV. Práce má vysoký aplikační potenciál. Student pracoval na diplomové práci samostatně. Vykazoval vysokou míru iniciativy, odborného zájmu a schopnosti samostatně navrhovat a řešit složité úlohy. Jeho přístup lze hodnotit jako velmi aktivní a zodpovědný. Práci hodnotím práci jako velmi přínosnou a doporučuji ji k obhajobě s návrhem hodnocení A – 90 b.
Student Bc. Jan Čtvrtníček se ve své diplomové práci zabývá tématikou plánovačů tras pro roj bezpilotních letadel. Dle zadání nejprve provedl poměrně rozsáhlou rešerši metaheuristických algoritmů, které rozdělil na algoritmy evoluční, rojové, fyzikální a založené na lidské bázi. Rovněž se zabýval popisem plánovačů tras pro bezpilotní letadla z hlediska různých kritérií a parametrů. Na základě zmíněné rešerše definoval požadavky metaheuristického plánovače pro roj bezpilotních letadel. Zaměřil se na plánování pokrytí vytyčené oblasti pomocí jednoho i více dronů. Součástí softwarového řešení bylo navržení testování a implementace čtyř plánovačů- Jednalo se o algoritmus: genetický, mravenčích kolonií, gravitační a „tabu prohledávání“. Na základě výsledků testování student vybral jako nejvýhodnější algoritmus mravenčích kolonií pro plánování tras roje dronů. V kapitole 6 popsal optimalizaci tohoto algoritmu na základě výpočetního času a charakteru letových tras. Funkčnost navrženého řešení byla rovněž otestována v existující řídicí stanici pro velitele, která je součástí výstupů projektu ROJ řešeném na VUT v Brně (UAMT a UTEE) a Univerzitě obrany. Zadání práce bylo splněno, jednotlivé body byly detailně popsány. Prezentační úroveň práce je velmi dobrá s občasnými nepřesnostmi jako například výčet parametrů v kapitole 3.2 (například parametrem „nejnižší doba letu“ se myslí „nejkratší doba letu“). Diskuse některých grafických výsledků není zcela přesná. Například tvrzení „Z testování vychází, že malá a velká populace má negativní vliv“ na straně 50 je diskutabilní, protože z grafu 5.2. je patrné, že od velikosti populace 800 délka trasy klesá a pokud by se graf prodloužil například na hodnotu 1400, tak by mohl být trend dále klesající. Z formálního hlediska je práce na velmi vysoké úrovni a našel jsem jen málo nepřesností, jako je například skloňování slova „výpis“, také bych doporučil, aby všechny popisky v obrázcích byly v českém jazyce. Text práce je psán celkem na 81 stranách. Z hlediska práce s literaturou autor použil 39 vhodných zdrojů, které v textu řádně cituje. Na základě předložené práce je znát velmi dobrá orientace studenta v problematice metaheuristických algoritmů. Student zvolil správnou koncepci postupu, teoretického rozboru, vhodné algoritmy i jejich testování, optimalizaci a v neposlední řadě implementaci do řídicí stanice. Jako drobný nedostatek považuji neřešení všech klíčových parametrů definovaných v kapitole 3.2. Práci považuji za velmi přínosnou, kdy výsledky jsou reálně využity pro vytváření tras pro drony v roji ve výše zmíněném projektu. Nejedná se o převzatou práci, ale o dílo studenta, které svědčí o jeho magisterských schopnostech.
eVSKP id 168006