HORVÁTH, M. Simulátor napěťového výstupu +-10 V s mikrokontrolérem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student měl za úkol navrhnout a zrealizovat laboratorní přípravek, který umožňuje nastavit přesné napětí v rozsahu -10V až +10V, a to přes otočný IRC sensor a USB digitálně z PC. Student měl navrhnout HW koncepci, zrealizovat DPS a tyto oživit. Nedílnou součástí je vytvoření programového vybavení pro zabudovaný mikrokontrolér. Student měl za úkol systém v posledním kroku otestovat a předvést jeho funkci. V rámci bakalářské práce student navrhnul elektronku systému, zrealizoval desky plošných spojů, které oživil a otestoval. Vytvořil programové vybavení v jazyce C. Dále se student pokusil o otestování parametrů generátoru a pokusil se vyhodnotit jeho přesnosti. Student pracoval samostatně a vhodně si rozvrhnul čas potřebný na vyřešení zadání. Student využíval konzultací vedoucího práce a zrealizoval celý systém. Student splnil všechny body zadání a prokázal své bakalářské schopnosti. Práci doporučuji k obhajobě.
Student měl za úkol navrhnout přesný zdroj stejnosměrného napětí s rozsahem ±10 V a rozlišením 10 mV. Zařízení je realizováno jako samostatný systém, opatřený displejem a rotačním enkodérem pro ovládání. Celý systém je napájený ze sítě. V první kapitole student velmi stručně popisuje některé průmyslové prostředky, částečně realizující danou funkcionalitu. Druhá kapitola se zabývá návrhem konceptu vlastního řešení. Tyto kapitoly obsahují literární rešerši, první bod zadání. Druhá půlka druhé kapitoly pak společně s třetí kapitolou tvoří návrh jeho vlastního hardwaru a tedy body 2 a 3 zadání. Kapitoly 4 a 5 pak popisují zbývající dva body zadání. V textové části práce se nachází následující nesrovnalosti: • Obrázek 2.1 (strana 13): o popisek „2pin“ u rozhraní UART je zavádějící, když jsou signály Rx a Tx znázorněny samostatnými šipkami o ISP konektor používá 4 signálové vodiče + napájení a implementuje obousměrnou komunikaci o chybí druhý analogový výstup • Strana 16: odkaz na neexistující rovnici 3.1 – má to být rovnice 2.1 • Kapitola 2.8 (strana 25): signál Enable řadiče LCD displeje HD44780 neslouží k zapnutí displeje • Tabulka 2-1 (strana 28): nejsou uvedené zdroje, například hodnota spotřeby použitého mikrokontroléru neodpovídá dokumentaci výrobce • Obrázek 4.1 (strana 31): dle uvedeného diagramu program po prvním otočení enkodéru skončí • Obrázek 5.1 (strana 35) a 5.2 (strana 36): chybí hodnoty na ose x • Rozlití mědi na DPS napájecího zdroje z přílohy E neodpovídá fotce v příloze G • V dokumentaci chybí hodnoty některých součástek (u zdroje jmenovité napětí všech kondenzátorů + kapacita kondenzátorů C8 – C15) • Na více místech v práci chybí mezera mezi číslem a jednotkou • Text práce není zarovnaný • Dělení odstavců neodpovídá normě • Seznam literatury dle mého názoru není kompletní Po praktické stránce mám k studentovu řešení následující výhrady: • Pojistky by měly být před transformátorem, nikoli až za ním • U OZ chybí blokovací kondenzátory na napájení • Routování je místy chaotické, některé napájecí dráhy jsou zbytečně dlouhé (+5V) • Blokovací kondenzátory na napájení jsou příliš daleko od integrovaných obvodů • Na signálech CLR, SYNC, LDAC a N$7 (Enable displeje) by měly být upínací rezistory (definující logickou úroveň v okamžiku, kdy to nedělá mikrokontrolér – například když je držen v resetu) • Zdrojový kód firmwaru mikrokontroléru je díky téměř naprosté absenci odsazování velmi obtížně čitelný • Často se opakují velmi podobné bloky kódu – šel by výrazně zkrátit, což by přehlednosti též pomohlo I přes uvedené nedostatky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm C (70 bodů).
eVSKP id 111088