MAREČEK, T. Akumulace tepelné energie skupenskou změnou látek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student Tomáš Mareček zpracoval téma zabývyjící se látkami, které využívají skupensku změnu k akumulaci tepelné energie. Student pracoval samostatně, snažil se získat další vhodné vzorky látek mimo těch v laboratoři. Konzultoval často a byl schopen i kritickému myšlení nad danými experimenty. Což svědčí o zaujatosti nad tématem a dobrého přístupu k němu. Práce samotná je členěna do několika kapitol. V nich čtenářům představuje základní rozdělení látek dle materiálových případně tepelných vlastností. Výsledky pokusů jsou shrnuty ve vzorovém protokolu k úloze. Velkým přínosem práce je shrnutí dosavadních metod pro měření látek se změnou skupenství a jejich výsledné hodnocení. Dále musím vyzvednout i grafické zpracování. V mnoha případech se student snažil dodržet zvyklosti technického textu (např. grafické závislosti ve vzorovém protokolu začínající nulou). Práci hodnotím stupněm A a doporučuji k obhajobě.
Student se ve své práci věnuje látkám užívaným pro akumulaci tepla. V úvodní kapitole provádí rozdělení způsobů ukládání tepelné energie a definuje základní druhy tepla. Druhou kapitolu již zužuje na popis materiálů pro ukládání tepla se změnou fáze, zejména na požadavky na ně kladené. Ve třetí kapitole provádí jejich popis, část textu je věnována i jejich technicko-fyzikálním problémům. Ve čtvrté kapitole autor popisuje akumulační a zahřívací jednotky s ohledem na fakt, že některé jsou proměřeny v experimentální části. Pátá kapitola je věnována popisu experimentálních metod, které mohou být užity k určení tepla absorbovaného vzorkem. Důležitá je rovněž přílohová část, ve které jsou shrnuty výsledky experimentální části. Je možné konstatovat, že všechny body zadání byly splněny. Z hlediska struktury a přehlednosti je možné říct, že práce má dobrou strukturu, ale přehlednost hlavní části je lehce narušena častým užitím třístupňových nadpisů a uvedení podkapitoly „3.4 Typické problémy PCM“ do kapitoly věnující se rozdělení PCM látek. Jazyková stránka je na dobré úrovni. Překlepy a neodborné formulace se vyskytují, ale v omezené míře. U citované literatury hodnotím pozitivně hojné využití zahraniční literatury, ale jednou je zde ocitována i wikipedie a citace 4,5 a 17 nejsou úplné. Práce přináší nové poznatky v proměření vlastností vzorků látek se změnou skupenství, což může být využito v laboratorní výuce na FEKT VUT. Největší výtku mám umístění výsledků experimentální části do vzorového protokolu uvedeného v příloze. Vzhledem k tomu, že dle zadání práce má být provedena experimentální část, měla by její metodika být uvedena spolu s výsledky v těle práce. Metodika experimentální části by byla rovněž přehlednější, než je tomu nyní. Práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 85021