FIKAR, J. Tkané antény [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Cílem práce bylo prozkoumat možnosti využití vodivých textilií pro výrobu nositelných antén. Antény měly pracovat v ISM pásku 5,8 GHz. V první fázi projektu diplomant navrhl a realizoval flíčkovou anténu na substrátu ARLON, u něhož byly vodivé fólie postupně nahrazovány vodivým textilem. V druhé fázi byl teflonový substrát nahrazen substrátem textilním. U plně textilní antény byla pozornost věnována náhradě konvenčního pájení vodivými lepidly, využití impregnací pro zlepšení parametrů textilní antény či využití laserového řezání pro zlepšení přesnosti výroby textilní antény. Testována byla odolnost antény vůči praní a dalším vlivům. Experimentální část diplomové práce byla splněna ve všech směrech. Student navštívil výrobce speciálních textilních materiálů SINTEX a všechna doporučení výrobce respektoval při výrobě funkčních vzorků antén. Experimentální části práce si osobně velmi cením. Naproti tomu teoretická část práce nebyla dotažena do konce. V této části měly být vytvořeny numerické modely textilních antén a jejich parametry měly být laděny tak, aby bylo dosaženo co možná nejlepší shody simulace a měření. Student pracoval na diplomovém projektu průběžně a samostatně. Stěžejní kroky práce byly pravidelně konzultovány. Vzhledem k nedotažené teoretické části však práci hodnotím jen jako velmi dobrou.
Úkolem diplomanta bylo prostudovat problematiku tkaných antén. Po velmi stručném úvodu, kde student nastiňuje základní uspořádaní a výrobu používaných tkanin, následuje kapitola řešící teoretický návrh a simulaci v prostředí Ansys HFSS referenční antény a to zcela v souladu s teorií. Stěžejní částí práce mělo být vytvoření ekvivalentních modelů tkaných struktur, zde bohužel musím konstatovat, že náhrada a popis jsou zcela nedostačující. Autor sám v závěru uvádí, cituji: „Poté měly být změnou parametrů vodivé tkaniny v simulačním programu zjištěny ekvivalentní parametry tkaniny. Tohoto cíle se nepovedlo dosáhnout. Zvolená metoda nebyla správně zvolena”. Jako nejpřínosnější část práce považuji kapitolu zabývající se metodikou výroby tkaných antén, kterou student rozvinul ve spolupráci s firmou Sintex, a.s. Metodu experimentálně ověřil na svých realizovaných vzorcích, kde dosáhl velmi přesvědčivých výsledků. Velice zajímavá část práce řeší vliv praní, impregnace a dalších vlivů na elektrické parametry tkaných antén. Závěrem bych chtěl říci, že i přes zjevné nedostatky posuzované práce, je téma velice aktuální. Jako největší přínos považuji zvládnutí technologie výroby tkaných antén a tím přispěním v daném úseku bádání a příslušným ověřením modelovaných příkladů na realizovaných vzorcích.
eVSKP id 84650