FRÜHBAUER, V. Optické metapovrchy z karbidu křemíku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.
Student je velmi inteligentní a pracovitý. Prokázal samostatnost při řešení projektu a využíval všechny dostupné metody. Samotná práce je na velmi vysoké úrovni a skvěle je zpracovaná i rešeršní studie. Jediný drobný nedostatek je splnění cílů práce, kdy se studentovi ne zcela podařilo osamostatnit ve fabrikaci a optické charakterizaci SiC metapovrchů. To bylo ale způsobeno především objevením mnoha nepředvídatelných problémů během návrhu designu metapovrchu, což je ale při badatelské práci běžná věc. Doporučuji proto práci k obhajobě s výslednou známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Student Vojtěch Frühbauer se v předložené práci zabýval tvorbou knihovny stavebních bloků optických metapovrchů z karbidu křemíku aplikací Greenova formalismu na výsledky numerických simulací metodou RCWA. Následně pomocí těchto stavebních bloků navrhl tři optické metapovrchy, jejichž funkci ověřil pomocí numerických simulací metodou FDTD. Jeden z navržených metapovrchů byl také vyroben a proběhlo experimentální ověření jeho funkčnosti. Většina práce je, až na pár drobných výjimek, napsána velmi čtivě a přehledně, vyskytuje se v ní jen několik málo překlepů a rešeršní část výborně demonstruje význam a možnosti optických metapovrchů. Jistou nelogičnost však spatřuji v uspořádání kapitol 2 a 4. V kapitole 2 (Numerické a experimentální metody) autor nejprve představuje metody pro výrobu a charakterizaci metapovrchů a až následně simulační metody pro návrh těchto metapovrchů. Domnívám se, že logičtější by bylo začít simulacemi, neboť ty obvykle předcházejí výrobě a charakterizaci. V kapitole 4 (Výsledky) je na str. 38 uvedena tab. 4.1 shrnující účinnosti navržených metapovrchů. Čtenáři se tato tabulka může na první pohled jevit jen jako změť čísel, neboť umístění tabulky v textu předchází diskusi o dosažených výsledcích a logičtější by mi přišlo tabulku umístit až za tuto diskusi, tj. na konec podkapitoly 4.1, kde by tak čtenáři poskytla pěkné shrnutí dosažených výsledků (samozřejmě by si to vynutilo i jisté změny v diskusi výsledků). Dále mám jen několik drobných připomínek: - V popisu barevné škály na obr. 1.1 a) je užit nevhodný pojem "normalizovaná amplituda", nicméně v popisu obrázku je už užit správný pojem "normovaná amplituda". - V textu práce došlo dvakrát k záměně pojmu transmise za pojem disipace. - V podkapitole 4.1 autor nevhodně označil omezení přípustné odchylky transmisního úhlu od normály jako "mezní úhel". Tento pojem se obvykle pojí s totálním odrazem a může tak být pro čtenáře matoucí zejména, když je v této části práce totální odraz také zmiňován. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a i přes uvedené drobné výhrady hodnotím jako výbornou, tedy klasifikačním stupněm A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 166580