NOVÁK, D. Kombinovaná výroba tepla a bioplynu pomocí bioreaktoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student Bc. David Novák měl za úkol ve své práci popsat a řešit novou koncepci malé bioplynové stanice s využitím ohřevu pomocí bioreaktoru. Téma bylo vybráno s ohledem na výsledky dosažené v bakalářských pracích z minulých let a cílem bylo zlepšit technické řešení systému. Student popsal základní teorii procesu kompostování a výroby tepla a podobně problematiku získávání bioplynu v malých domácích bioplynových stanicích. Zmiňuje i velké bioplynové systémy, což nebylo úkolem zadání, nicméně doplňuje informace z oblasti reálné praxe. Za zbytečnou považuji kapitolu 6, která pouze shrnuje již známé informace a pro vlastní přínos studenta je nepodstatná. Od strany 37 se student věnuje vlastní praktické činnosti a návrhu nové koncepce fermentoru a bioreaktoru. V této části práce student sice realizoval technické zařízení vlastními silami, nepřišel však s vlastním návrhem a využíval významně předchozí konstrukce a rady vedoucího. V další kapitole se zabývá zařízením na jímání plynu z fermentoru pomocí odsávání vývěvou upravenou z malého kompresoru. K tomu zkonstruoval vlastní elektronický systém založený na platformě Arduino, mechanicky upravil kompresor a zapojil dílčí části systému. Přestože se vyskytlo několik zásadních komplikací a technických havárií, které znemožnily nakonec prokázat funkčnost zamýšleného prototypu, resp. celé sestavy, dokázal student alespoň navrhnout další technické řešení, jak situaci zvládnout v budoucnu. Dílčí části prezentoval na pravidelných schůzkách, diskutoval dílčí problémy a etapy řešení. Z vlastního řešení je patrná slabší úroveň praxe studenta a pasivnější přístup k řešení úkolů. Nefunkční celek nepovažuji za nepřekonatelnou překážku a selhání studenta a zdůrazňuji realizaci dílčích experimentů, které jsou významné pro další pokračování v této oblasti. Za poměrně slabou považuji publikační úroveň studenta, která je vzdálená od standardního odborného textu. I za těchto okolností doporučuji práci k obhajobě u státní zkoušky a prezentaci praktické části práce ve stavu v jakém je.
Předložená práce studenta bakaláře Davida Nováka pojednává o výrobě biometanu (bioplynu) za využití bioreaktoru (fermentoru). Práce je členěna do 9 základních kapitol, desátá je závěr. Obecně lze práci charakterizovat jako experimentální. Postupy, které uvádí, jsou ve většině případů zdokumentovány nadšenými konstruktéry a nejsou dostatečně erudovaně popsány pro jejich opětovnou verifikaci. Proto se nelze divit, když něco nevyjde na první pokus. První část práce se zabývá obecným popisem vzniku bioplynu, jeho složením. V další části se student věnuje využití bioplynu a vůbec kompostování, kde mě zaujala věta, cituji: “Proces spalování kompostu není ekologický, str. 17“. Ale spalování bioplynu už ano? Proč? Druhá polovina práce je ryze praktickou. Student vytvořil program v rozhraní Arduino pro kontrolu stavu teplotních čidel a řízení dmychadla. Podstata PT čidel je v jejich linearitě. Student argumentuje jinou hodnotou napětí než teoreticky zjištenou. Ale jaké třídy přesnosti byl zvolený rezistor, opravdu byl přesně 4k7? Práce dále popisuje chyby, kterých bylo dosaženo, a jejich náprava byla vždy zdlouhavá. Nicméně mechanické nahrazení komponent bylo možné provést velmi rychle, dle mého názoru. Nebylo nutné vytvářet seznam optimalizací. Z tohoto důvodu práce působí jako časově špatně rozvržená. Samotný popis je bohužel na úrovni nadšeného konstruktéra (nebo blogera), ale nikoliv na bázi technického vyjadřování. Práce má ve svém záhlaví pouze Použitou literaturu. Nevíme, co se vlastně podařilo. Ze závěru plyne, že celé měření a výroba fermentoru byla nevhodná, zvolené komponenty také. Od technicky znalého člověka překvapí text, cituji: „Procesy v kompostu pravděpodobně nebyly ještě dokončeny a zůstala v něm nějaká energie. „ Přitom zkušenost z výroby fermentoru je cenná. Obecně lze konstatovat následující: Kompostování a výroba bioplynu je v současné době velmi aktuální. Z pohledu nakládání s odpady se jedná o velmi zajímavou cestu k získání ušlechtilé formy energie. Závěry práce tyto aspekty neprokázaly. Informace o tom, zda-li není fermentační nádoba malá, jakého objemu by měla asi být, co vše je potřebné k udržení chodu apod., nejsou. Očekával bych také uvedení metody zvyšování a čištění metanu v bioplynu a jeoho distribuce v současných plynovodech - velmi aktuální otázka. Jediným pozitivem práce je naprogramování jednotky na sběr dat – Arduino. Jinak je práce obsahově plochá. Práci hodnotím stupněm E.
eVSKP id 110914