ALEKSEEV, V. Příprava fotokatalytických vrstev oxidu titaničitého technikou "cihla-malta" [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.
Téma bakalářské práce je zaměřeno na přípravu a charakterizaci fotokatalyticky aktivních vrstev, což je aktuální oblast výzkumu s významným potenciálem pro udržitelná environmentální řešení. Student se v počáteční fázi práce zhostil úkolu s nadějným nasazením a podařilo se mu získat řadu hodnotných a prakticky využitelných výsledků. Tyto výstupy mají přímou využitelnost v rámci výzkumných projektů řešených naší skupinou, zejména v oblasti vývoje funkčních povrchů. Formální zpracování práce je po stránce struktury i jazykové úrovně vyhovující. Experimentální část je přehledná a metodicky zvládnutá. V závěrečné fázi se však student potýkal s nedostatkem času, což se projevilo ve stručnějším zpracování výsledků a méně rozvinuté diskuzi. Interpretace některých experimentálních dat tak zůstává povrchnější, než by si dosažené výsledky zasloužily. Celkově je práce přínosná a představuje solidní experimentální příspěvek v dané oblasti. S ohledem na kvalitní experimentální část, ale zároveň i na nedotažené zpracování závěru práce, hodnotím bakalářskou práci známkou **C**.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | D | ||
| Závěry práce a jejich formulace | C | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | C | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | D | ||
| Využití poznatků z literatury | D |
Předložená bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací fotokatalytických vrstev TiO technikou „cihla–malta“. Cílem bylo optimalizovat složení suspenze a způsob nanášení vrstev s cílem maximalizovat jejich fotokatalytickou a fotoelektrochemickou účinnost. Student se soustředil na klíčové parametry, jako je míra homogenizace suspenze, obsah pojiva (TTIP), tloušťka nanesené vrstvy a složení elektrolytu, a jejich vliv na výsledné vlastnosti vrstev. Pozitivně hodnotím rozsah experimentální práce a její logickou strukturu. Studium vlivu tloušťky vrstvy metodou nanášení Mayerovou tyčí ukázalo určitý limit – zvýšení tloušťky z 50 na 100 m již nevedlo k významné změně fotoelektrochemické aktivity, což student přisuzuje nízké viskozitě suspenze. V této souvislosti by však bylo vhodné uvést, zda byla tato domněnka podložena konkrétním měřením, např. profilometrií. V závěrečné části práce je sledována elektrofotokatalytická degradace modelového polutantu AO7. Bylo doloženo, že aplikace potenciálu 1,5 V výrazně zrychluje rozklad barviva, přičemž nebylo zcela vysvětleno, proč byla zvolena právě tato hodnota. Práce dále ukazuje pozitivní vliv přídavku glycerolu a mírně negativní vliv bublání elektrolytu. Přes výše uvedené silné stránky práce mám několik připomínek: V práci se nachází větší množství překlepů a typografických chyb, což snižuje čitelnost. Grafy mají špatně čitelné popisky a také chybí hlubší diskuse výsledků v kontextu současné literatury. Práce splňuje požadavky na bakalářskou práci a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 163033